JESUSFORYOU založila a udržuje v chodu AYA. /Svědectví/

AYA Svobodova
Církve: Křesťanské sbory, Společenství křesťanů Kunvald, Revive Israel, JESUSFORYOU meetings
Rodina: Vdaná, 2 děti
Dosažené teologické vzdělání: Hebrew Bible, Jewish New Testament


Činnost JESUSFORYOU jsme začali v roce 2015
se záměrem poskytnout každému evangelistovi zázemí. Nehraje zde roli, zda je zaměřen tradičněji
či letničtěji, zda patří do té nebo oné církve, důležité je, že chce evangelizovat, věří v Ježíše Krista a snaží se podle svého nejlepšího svědomí jít podle Bible.
JESUSFORYOU je tedy naddenominační.
Snažíme se o maximální svobodu každého, případné nesrovnalosti mezi evangelisty jsou často řešené ukázáním na pravdu v lásce,
při vlastním postoji, že i já se mohu mýlit. Důležité je zachovat snahu druhému pomoct, a být natolik tvárný ve sdílení názorů, abych i já dokázal přijmout svou chybu.

V průběhu let probíhalo mnoho evangelizací
a výjezdů za nemocnými, opuštěnými a chudými.
Do měst, která nám ležela na srdci, s církvemi,
které se toužily zapojit.
V první řadě jsme se starali o chudé v našich zemích,
v České republice o bezdomovce,
na Slovensku o chudé Romy.
V druhé řadě jsme působili ke všem lidem bez rozdílu evangelizačně. Dále jsme podnikli výjezdy do okolních
i vzdálenějších zemí, jak nám Pán dal na srdce.
Z těchto činností povstalo mnoho nových věřících
i evangelistů z mnoha měst, s kterými se setkáváme přímo nebo přes internetové a telekomunikační technologie. Mnoho církví i jednotlivých křesťanů nás podpořilo v naší činnosti a fungovalo společně s námi v dosažení Pánova záměru.

Hlavní vizí bylo v první řadě šířit evangelium, v druhé řadě pozvat každého do niternějšího vztahu s Bohem, a tak v jednotném srdci s ostatními spočinout
v jednotě. Společná služba Bohu nás učí nezakládat si na sobě, ale snažit se vyjít s bratrem vedle.
Zaměření na Krista určuje směr.
Láska s Kristem je základnou, na které musíme stát, tvoří převážnou většinu našeho života. Držet se Ježíšových přikázání a Jeho vzoru života,
naše ochota proměnit svůj život do lásky s Ním,
a ochota sloužit Mu přes všechny útrapy, svědčí
o našem odevzdaném srdci. Láska s bratry je potom jednoznačná a jistá.



AJA Svobodová

založila JESUSFORYOU a stále drží jeho společný záměr.
Pochází z východních Čech a služba je pro ní životním naplněním.
Její životní příběh si můžete přečíst ZDE.

Mezi její stěžejní názory patří…
Milujme zcela Krista, mějme s Ním hluboký vztah, předejme Mu zcela své srdce a změňme svůj život zcela podle Něho. A milujme druhé tak, abychom byli jedno s Kristem a jedno mezi sebou navzájem.
Jedna je hlava, Ježíš Kristus, a my jsme si navzájem všichni rovni. Jednota mezi námi je založená na nenadřazování se jeden nad druhého, ale uvědomování si vzájemné rovnosti mezi sebou.
Milujme se navzájem a pomáhejme druhým
od břemen. Pokud vidíš nedostatek na bratrovi, buď tím, kdo mu umyje nohy. Zároveň buď ochoten nechat bratra, aby ti umyl nohy.

Tím smýváme mezidenominační rozdíly.
Každý má právo držet se cesty, po které s Pánem kráčí, schopen přijímat nasměrování ostatních,
i schopen nasměrovat ostatní.
Jako církev potřebujeme pomáhat ostatním, všímat si potřeb pomoci a naplňovat je.


Vyrůstala jsem v nevěřící rodině, kde jen babičky věřily v Ježíše Krista. Když se moje rodiče rozvedly, měla jsem pocit, že jsem na všechno sama. Byla jsem nucená ptát se svým vlastním srdcem na hlubší otázky života a smrti.

Řekla bych, že jsem začala svou cestu za Bohem hledáním sama sebe. Netušila jsem o osobě Boha vůbec nic, ale hledala jsem naplno něco hlubšího, světlo ve tmě a lásku uprostřed neúprosného dětského života.

V 19 letech mi můj budoucí manžel řekl evangelium. Bez váhání jsem Krista přijala do svého srdce. O nějaký čas později jsem se ve víře dostala hlouběji, když jsem se při vysokohorské turistice dostala do úzkých. Vysoko v horách při přechodu vysokého skalnatého vrchu hory jsem došla na okraj sil a nemohla dál. Byla jsem na dně svojí duše pro strach a vysílení. Před očima jsem měla temno a nemohla dopředu ani dozadu. V té chvíli mi manžel řekl: „Mysli na Ježíše.“. Když to řekl, uviděla jsem onoho Dobrého Pastýře přede mnou, pokynul mi a kráčel skrze celý ten nebezpečný a zdlouhavý přechod přede mnou. Kráčela jsem krok za krokem za Ním a stále Ho měla před sebou. Když se skaliska změnila na travnaté vrcholové cestičky, klekla jsem tam vysoko pod mraky na kolena a odevzdala mu plně svůj život.

Po té následovalo 10 let křesťanského života.

Zjistila jsem všechno, co se křesťanství týče. Procházela jsem se otázkami svého srdce. Učila se od ostatních a snažila se správně žít. Vyrostla ze mě křesťanka, která upřímně miluje svého Pána, má s Ním vřelý vztah. Má dostatek Kristova požehnání a nadmíru všeho, co potřebuje. Mohla jsem si žít v plnosti života a byla jsem k tomu i vedena.

Začínala jsem tenkrát evangelizovat, protože mi to leželo na srdci. 
A stále častěji se před mýma očima otvíraly úseky Bible, kde se píše o tom, že máme vzít svůj kříž a následovat Krista, zapřít sami sebe a umírat pro Krista, pomáhat druhým a nést evangelium… dělat to, co dělal Ježíš.

A to mi nehrálo s tím mým užíváním si křesťanského života.

Létala jsem tenkrát sportovně ve větroni, zabíralo mi to většinu času a peněz.

Pravidelně jsem vycházela do ulic s evangeliem a potkávala více a více nemocných. V tomto období jsem se modlila k Bohu ať mě vede, zda mám létání nechat, a zároveň volala: „Bože, nevím, jak se mám modlit za nemocné.“.

Letiště bylo plné hříchu a ten se dotkl i mě. Jednoho dne jsem měla leteckou nehodu, spadla jsem při startu letadla z 50 m. Měla jsem zlomený 10. obratel. A octla se tak na lůžku. Nesmířila jsem se však se skutečností půl roku čekat na zotavení a přijala vírou, že „On naše slabosti na sebe vzal a nemoci nesl. A… Jeho ranami jsme byli uzdraveni.“ Víra na mě sestoupila jako zázrak, a já se postavila a začala chodit. Byla jsem uzdravená. Byla to jasná odpověď na mou žádost, aby mi Pán ukázal jak se modlit za nemocné. A druhá modlitba o tom, zda mám ještě dál létat byla jasná… Když jsem se procházela po louce, která sloužila jako runway, a viděla tu díru po pádu letadla, uvědomila jsem si, že jsem tam mohla ležet mrtvá.

A tak jsem se rozhodla – Pane, dny, které jsi mi přidal od tohoto dne, budu žít pro Tebe a úplnou službu Tobě.

Přestala jsem žít pro sebe, a začala žít pro druhé. Nemohu žít jinak než žil Ježíš.

Evangelizování se rozrostlo na tolik, že nemám čas na nic jiného. Modlíme se za nemocné, pomáháme chudým, zasahujeme široké území a stále narůstá počet těch, kteří se přidávají.

Došla jsem mnohých uvědomění a Pán mě vede dál až do nebeských oblastí. Výš, než kam bych se kdy s letadlem dostala :). Bůh nám vždy dává víc a povolává nás, abychom žili to, co se nám nikdy ani nesnilo.

Od té doby zasahujeme v plné míře a všude. Služba se rozrostla na tak obrovské množství a území, že se tomu létání nevyrovná ani milimetrem potěšení v něm. Služba JESUSFORYOU jako následování Krista je nyní mým plným nasazením.

 
Kdo říká, že poznal Boha, musí žít tak, jako žil ON. 1.Jan 2:6