JESUSFORYOU

Informace o Ježíši Kristu

Aktuálně


27.11.22 Jak dosáhnout království Božího?

Ježíš vybízí toho, jenž se chce přiblížit království Božímu:
Lukáš 18:22 Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: „Jedno ti ještě schází. Prodej všechno, co máš, rozděl chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“

Abraham dal desátek… ale kam, do chrámu? … proměnil ho v dým, na oltáři.
Ani se neohlédl za tím, co se obrátilo v prach. Pro Boží blízkost, která ho ujišťovala.
Nebojme se dát to, co chce Bůh. A jak On chce.


19.11.22 Tři směry

Jan 4:7 Ježíš žádá Samařanku: „Dej mi napít.“
Jan 4:9 Samařská žena mu říká: „Cože! Ty, Žid, mě žádáš o pití, mne, samařskou ženu?“
Jan 4:10 Ježíš jí odpověděl: „Kdybys věděla o Božím daru a kdo je ten, jenž ti říká: Dej mi napít, prosila bys ty jeho, a on by ti dal živou vodu.“
Směr pokory, směr pravdy, směr milosti. Ježíš neodsuzuje. Samařská žena ví o svém ponížení. Milost jako odpověď na upřímnou, pokornou žádost. To je setkání s Mesiášem.


13.11.22 Svatost

Protože byl Izák obětován, byl zasvěcen Bohu, celý národ v něm, jeho potomstvo, je zasvěceno Hospodinu.
To, co Bohu obětuješ je obráceno v zasvěcené. Každý dar Bohu dotýká se nebes. Gen od 18.kap.


1.11.22 Oblast nad,
nad hněvem Božím,
chráněn smlouvou s Bohem smíš být svobodný

Ježíš nám vydobyl oblast Ducha, chodíme Duchem svatým, ne tělem. Tak se dostáváme pryč z područí hříchu a hněvu Božího. Jsme chráněni smlouvou s Bohem skrze víru v Ježíše Krista, aby v ten hrozný den hněvu Božího byl On sám naším úkrytem.
Holubice vystoupala výš, cesta Boží je nám přístupná v oblasti Ducha. Máme volbu žít tělesně, nebo Duchem. V Duchu, kam nám brání vejít hřích, nacházíme milost. Plně odevzdáni, pokryti smlouvou milosti, nacházíme jiný svět.
Jak hrozné je upadnout do Božího hněvu, dojít do dnu, kdy už je pozdě. Jak těžký je pro člověka neodvratný hněv Boží, jako následek nevnímání Jeho volání. Sodoma a Gomora do posledního dne jejich existence netušily jaké následky nese jejich rozhodnutí hřešit a neodvracet se od svých provinění… Poslední minuty a sekundy nepřichází slitování pro jejich roky a desetiletí zla, které činily. Poslední dny dávného světa byly děsivé, kdy velké množství vod zaplavilo všechno, jen malá archa v porovnání s obrovským světem zůstala na hladině. Jak neodvratitelný je hněv Boží!!
Dokud je čas zvedni se z hříchu a stoupej vzhůru na smlouvě Jeho lásky, utíkej za Ním, vzepři se svému tělu a žij Duchem.
(Tanči v Jeho lásce a zapomeň na svět.)


23.10.22 Ohodlanost jít za Ježíšem a Vděčnost za Jeho dílo

Odhodlanost
„Kam půjdeš Ty, půjdu já.“
Úplné odevzdání Božího služebníka je správně a také je to cesta jak jednat v situacích našeho života.
Vyznávat Bohu těmito slovy své rozhodnutí nás nasměruje každého dne.
„Budu mluvit a modlit se jenom to, co říkáš Ty.“
Takové rozhodnutí přináší Boží jednání do našich aktivit.

Vděčnost
Uvědomování si Božího dobrého díla je v konečné fázi chválou. Je dobré každého dne mluvit s Bohem o Jeho dobrých dílech.


15.10.22 Nalézt milost v Božích očích

Znám tě jménem a nalezl jsi milost v Mých očích.

Jestliže jsem tedy nalezl milost v tvých očích,
dej mi laskavě poznat své cesty, abych tě poznal a nalezl milost v tvých očích.

Hle, uzavírám s vámi smlouvu. Před veškerým tvým lidem učiním podivuhodné věci, jaké nebyly stvořeny na celé zemi ani mezi všemi pronárody. Všechen lid, uprostřed něhož jsi, uvidí Hospodinovo dílo; neboť to, co Já s tebou učiním, bude vzbuzovat bázeň.

Jahve kolem něho prošel a on zavolal: „Jahve, Jahve, laskavý a slitovný Bůh, pomalý ke hněvu, bohatý milostí a věrností;
který svou milost uchovává tisícům, strpí vinu, přestupek i hřích, nenechává však nic bez trestu…
Mojžíš neprodleně padl na kolena na zem a klaněl se,
potom řekl: „Jestliže jsem, Pane, skutečně nalezl milost v tvých očích, nechť, prosím, můj Pán kráčí uprostřed nás, …, odpusť nám naše viny a naše hříchy a učiň z nás své dědictví.“

Výňatky: Exodus 33:12-13, 34:10, 34:6-9; JB2012, CEP2001

Znát jménem
Nalézt milost
Poznat Boží cesty

Třebaže Mojžíše Bůh zná jménem, Mojžíš touží znát Boží zákony.
Mojžíš nalézá v Božích očích milost a sám žádá o poznání lidských cest, které jsou v Božích očích vážené.
Ačkoliv Bůh osobně zná Mojžíše, Mojžíš chce vědět, jak Boha uctít.
Bůh považuje Mojžíše za svého přítele, ale on sám touží po tom být hodný, být Božím přítelem.
Nechceš též Boha zklamat?

Začátek je Boží milost k nám,
pokračováním je studium Božích nařízení.
…být poznán, znamená také poznat…

Jako zázrak povýšení do nové práce, milost, kde ale máš pracovat a stát se hodným svého nového postavení.
Jak těžká úloha.
Ale také vážená.
Můžeš svůj život změnit, žít vznešeně, žít v Božích nádvořích, a nebo nabídku zahodit.
Bůh dává tyto nabídky, až přijde k tobě, pracuj a snaž se, jak ti čest velí, nic není bez píle a úsilí.
Nic není zadarmo. Milost je zadarmo, ale na nás záleží, jak se k ní postavíme.

Přijmi požehnání k tomu:
„Otče, jediný Bože,
ať sestoupí na tohoto služebníka požehnání k tomu
proměnit se do věrného a silného před Tvojí tváří!
Ve jménu Ježíš.
Amen!“


10.10.22 Věrnost

Jako je měsíc věrný zemi,
jako je slůně věrné své matce,
jako bez dnu není noc,
tak Ty jsi věrný a hledáš věrnost.

Co je víra? Je to věrnost? Je to jistota, že Někdo je a nezradí?

Ty s věrným jednáš věrně, z dáli ho vidíš, nespouštíš z něj zrak. Boží oči hledí na zemi a hledají muže a ženy víry.

Ráno, když vstávám, jsi tu, abys přinesl svou vůli pro můj život.
Když volám, odpovídáš. Pomáháš mi v nesnázích. Když padám, zvedáš mě. Počítáš mé slzy, o všech víš.
Znáš můj hlas. Jsme přátelé. Držíš mě v temné noci. Směješ se přes den. Nebojíš se ničeho, ani já nemusím. Znáš můj krok, často mě zvedáš výš. Jsi tak věrný, že ho měníš v let.
S Tebou proběhnu nepřátelskou vřavou.
Ty mou hlavu pozvedáš.
Znáš každé mé přání. Usmíváš se na mě a já vím, že to tu ještě má cenu. Učíš mě žít. Učíš mě být sám sebou. Držíš mě za ramena a nepouštíš. Není pochyb v Tobě o mně. Máš zájem se mnou být. Máš zájem mě znát.
Hledám Tě a čekám na Tebe. Každá hodina je jako minuta. Učíš mě pravému významu přátelství a lásce. Dáváš mi dýchat pod vodou a létat v běhu. Otvíráš mé srdce a zpíváš. Nepřijde Ti zvláštní, co tam nalézáš. Nejsi překvapen, však mě znáš.

Kdo je věrnější než Ty, můj Pane…

A co já? Kolik minut proletí kolem bez myšlenek na Tebe?
Tvá nádherná přítomnost mě volá do Tvé blízkosti.
Jsme skutečně stvořeni pro Tvou chválu? Jsme Tvým národem?
Jsem Jonáš, co utíká před Tebou? Chci se vyhnout Tvé vůli?

A nebo jsem pěna na mořské vlně, co se rozpouští v Tvé přítomnosti?
Volám k Tobě a nacházím úkryt a útěchu. Je mi blaze. Jako nikde jinde. Kam bych utekl?
Toužím po Tobě čím dál víc.
A naleznu Tě.