Malomocenství bylo nemocí, která byla běžná mezi Božím lidem, dokonce se v Zákoně uvádí zacházení s ní. Bůh učí lidi, jak s ní nakládat. Protože i uprostřed lidu Bůh může postihnout nemocí. Malomocenství byla nemoc, s kterou měl Boží lid počítat a vědět, jak se v jejím případě zachovat.
Leviticus 13:3
Kněz si prohlédne ránu na kůži jeho těla. Jestliže chlupy na ráně zbělely a rána vypadá hlubší než kůže jeho těla, je to rána malomocenství. Když to kněz uvidí, prohlásí ho za nečistého…
Bůh může postihnout ranou i uzdravit.
Naaman se 7 x ponořil v řece Jordán podle slov Božího muže a byl uzdraven.
2 Královská 5:14
Sestoupil tedy, ponořil se sedmkrát do Jordánu podle slova muže Božího a jeho tělo se obnovilo a bylo jako tělo malého chlapce — byl čist.
Bůh dopouští, aby v Božím národě byli i slabší, chudší a nečistí. Stejně tak sleduje chování vůči nim i chování jich samotných. Bůh jedná v navaznosti s našimi činy.
Chudí a slabí měli své významné místo ve výuce dané Bohem, mohl vyvyšovat výhody jednoduchosti, kdy už člověk nemá co ztratit. Ježíš o nich říká, že pro svůj přístup vcházejí první.
V příběhu 2. Královské 7:3-20 čtyři malomocní zachraňují celé město.
Jsou použiti pro přesné naplnění Božího slova. Ač bylo k neuvěření, stalo se. Celé město bylo plné strachu z nepřátel, aniž by věřilo Božímu slovu. Bůh si používá ty, kteří jsou blízko smrti, aby se stali nástroji pro vykonání Boží vůle podle slov proroctví.
Podobné příspěvky
Děti
Prázdnost náboženství
Je žárlivost výsada, nebo nedostatek?