Malomocný

Malomocenství bylo nemocí, která byla běžná mezi Božím lidem, dokonce se v Zákoně uvádí zacházení s ní. Bůh učí lidi, jak s ní nakládat. Protože i uprostřed lidu Bůh může postihnout nemocí. Malomocenství byla nemoc, s kterou měl Boží lid počítat a vědět, jak se v jejím případě zachovat.

Leviticus 13:3
Kněz si prohlédne ránu na kůži jeho těla. Jestliže chlupy na ráně zbělely a rána vypadá hlubší než kůže jeho těla, je to rána malomocenství. Když to kněz uvidí, prohlásí ho za nečistého…

Bůh může postihnout ranou i uzdravit.
Naaman se 7 x ponořil v řece Jordán podle slov Božího muže a byl uzdraven.

2 Královská 5:14
Sestoupil tedy, ponořil se sedmkrát do Jordánu podle slova muže Božího a jeho tělo se obnovilo a bylo jako tělo malého chlapce — byl čist.

Bůh dopouští, aby v Božím národě byli i slabší, chudší a nečistí. Stejně tak sleduje chování vůči nim i chování jich samotných. Bůh jedná v navaznosti s našimi činy.

Chudí a slabí bývají pro svou jednoduchost (kdy už nemají co ztratit), používáni pro Boží království, ba dokonce mnohdy vcházejí první.

V příběhu 2. Královské 7:3-20 čtyři malomocní zachraňují celé město.

Jsou použiti pro přesné naplnění Božího slova. Ač bylo k neuvěření, stalo se. Celé město bylo plné strachu z nepřátel, aniž by věřilo Božímu slovu. Bůh si používá ty, kteří jsou blízko smrti, aby se stali nástroji pro vykonání Boží vůle podle slov proroctví.