Boj o život

Život přichází náhle. Od začátku narození živá bytost svádí boj o vlastní život. Udržení existence stojí mnoho úsilí.
Někdy se nepodaří započatý život udržet a jedinec zemře.

Boj o samotný život je nadřazen všem dalším bojům běžného života a často v něm nezbývá moc času. Záchrana života je teď a nebo nikdy.

Boj o život je akt, do kterého vkládáme vše. Jsme v nasazení plných sil, běžíme jako o závod, nepřijímáme kompromisy.
Člověk vnímá silně konec existence, rozumí blížící se smrti. V momentu, kdy se přiblíží ten zneklidňující pocit, člověk nejedná intelektuálně, ale z hluboké vnitřní podstaty.

Negativní zážitky v průběhu života nám pomáhají v tom, že se dostáváme do své hluboké vnitřní podstaty dříve než v momentu smrti a máme čas na to zabývat se otázkami vlastní existence. V opačném případě smrt člověka velice překvapí.

Odedávna Bůh dopouštěl na lidi negativní situace proto, aby pochopili temnotu vlastní cesty. Touha po zdraví, čistotě, životě, světle lidi motivuje k opuštění svých zlých cest a sklonů k návratu k Bohu. Bez negativních prožitků bychom ani nevěděli, že směřujeme špatně. Bez tmy bychom nerozeznávali světlo. A pravdu už by nebylo možné oddělit od lži.

Rozdíl mezi dobrem a zlem na zemi byl od dávného rozhodnutí lidí poznat dobro a zlo. Nikdy však Bůh nedopouštěl, aby se dobro mohlo vydávat za zlo a zlo
za dobro. Vždy se Bůh staral o to, abychom z toho mohli být moudří a nacházeli stále cestu k dobru, k Němu. Bůh je vždy Zastáncem práva a spravedlnosti
a On sám je odpovědí na hluboké otázky vlastní existence.