Jan 12:1-15

Šest dní před Velikonocemi přišel Ježíš do Betánie,
kde byl Lazar, jehož Ježíš vzkřísil z mrtvých.
Připravili mu tam hostinu.
Marta obsluhovala. Lazar byl jedním z těch, kdo s ním byli u stolu.

Tu Marie vzala libru oleje z pravého nardu, velice drahého,
pomazala Ježíšovi nohy a osušila je svými vlasy; a dům se naplnil vůní toho oleje.
Ale jeden z jeho učedníků, Jidáš Iškariotský, ten, který ho pak měl vydat, říká:
„Proč se ten olej neprodal za tři sta denárů, které by se byly daly chudým?“
Neřekl to ovšem z péče o chudé, ale protože byl zloděj a protože z měšce,
který měl na starosti, kradl, co se tam vkládalo.

Tu Ježíš řekl:
„Nech ji: měla jej uchovat pro den mého pohřbu.
Chudé totiž budete mít s sebou vždycky,
ale mne mít vždycky nebudete.“

Velký zástup Židů se dozvěděl, že je tam,
a přišli nejen kvůli Ježíšovi, ale také aby viděli Lazara,
jehož vzkřísil z mrtvých.
(Jan 11)

Velekněží se rozhodli, že zabijí také Lazara,
protože mnoho Židů kvůli němu odcházelo a věřilo v Ježíše.
Příštího dne se početný zástup, jenž přišel na svátky, dozvěděl,
že Ježíš přichází do Jeruzaléma;
vzali palmové ratolesti
a vyšli mu vstříc
a volali:
„Hosana! Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně a král Izraele!„
Ježíš nalezl oslíka, vsedl na něho,
jak je psáno: Neboj se, sionská dcero: hle, přichází tvůj král, sedí na mláděti oslice.
(Zachariáš 9:9 Hlasitě jásej, sionská dcero! Křič radostí, dcero jeruzalémská!
Hle, přichází k tobě tvůj král: je spravedlivý a vítězný, pokorný, sedí na oslu,
na oslátku, mláděti oslice.)

Jan 12