Ozeáš 2:20-25
V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří a s nebeským ptactvem i se zeměplazy.
Vymýtím ze země luk, meč i válku a dám jim uléhat v bezpečí.
Zasnoubím si tě navěky, zasnoubím si tě spravedlností a právem, milosrdenstvím a slitováním,
zasnoubím si tě věrností
a poznáš Hospodina.
V onen den odpovím, je výrok Hospodinův, odpovím nebesům a ona odpovědí zemi,
země pak odpoví obilí, moštu a oleji a ony odpovědí Jizreelu (to je Bůh rozsívá).
Vseji jej pro sebe do země, Neomilostněné budu milostiv, těm, kdo Nejsou-lid-můj, řeknu: “Tys můj lid,“ a on řekne: „Můj Bože!“
Poznat Hospodina, neznamená pouze rozumově, ale díky tomu, že se Bůh dává poznat člověku a vstupuje s ním do vztahu plného věrnosti, spojuje se s ním smlouvou, to znamená také zjevení Jeho lásky, věrnosti Jeho smlouvě a dobrodiní.
Zasnoubení znamená též ono věno v podobě odstranění hříchu a nového stvoření, vnitřních schopností k dodržení smlouvy (smlouva nová a věčná), zákon vepsaný do srdce, nového Ducha.
Jde tedy celkově o vyjádření pouta, závazku. Vyznačuje se přátelstvím, solidaritou, loajálností, věrností a to zejména pokud tyto ctnosti vyplývají z dohody.
U Boha vyjadřuje tento výraz věrnost jeho smlouvě a dobrotivost vůči jeho vyvolenému lidu, jež z ní vyplývá, jinak řečeno lásku (počínaje Ozeášem je toto slovo přiměřené vzhledem k přirovnání s manželským spojením), kterou Bůh chová ke svému lidu.
Poznání Hospodina volá po tom, aby mu odpovídalo vydání u člověka, to znamená darování duše, důvěryplné přátelství, odevzdanost, něha, „zbožnost“, jedním slovem láska, která se projevuje radostnou podrobeností Boží vůli a milosrdnou láskou k bližnímu.
Podobné příspěvky