Postoj srdce

Když Ježíš mluví o tom, že milosrdenství chce a ne oběti, můžeme vnímat, že je to pochopení, láska a soucit, co nás učí správně jednat v našem životě.
Nechce prázdné vykonání úkonů, ačkoliv byly předepsané v Zákoně.

Milosrdenství ukazuje, že právě pochopení, láska, soucit a ochota pomoct nás vede k činům, které jsou záslužné před Bohem.

Ježíš učí, že záleží na tom, co je v našem srdci, protože srdce určuje, kým jsme a jak jednáme.
Naše skutky ukazují na srdce, co se v něm ve skutečnosti skrývá.

Postoj srdce při každém činu je důležitý. Je to ještě hlubší podstata v nás. Nejen, že záleží na skutcích lásky, ale také na postojích, které držíme při zásluhy hodných činech.
V Bibli je napsáno, že Bůh hledí na srdce.
Ať děláme cokoliv, záleží na motivech. Motiv způsobuje, že i běžnou činnost můžeme pozdvihnout až do výsostné. A také může záslužnou činnost ponížit
do nicotné.

Záleží na tom, jestli u dané činnosti máme srdce.
Nemůžeme si nic koupit prázdnými činy.

Jednota s Bohem způsobuje, že jsme v Jeho vůli. Pokud jsou činy, které běžně denně děláme, Boží vůlí, láska s Bohem povznáší naše srdce a způsobuje potěchu duše. Tak je naše srdce živé a neustále aktivně přijímá Boží vedení. Jde ruku v ruce s láskou i pravdou a přináší nebe na zem.

V první řadě záleží na našem vnitřním člověku, na našich motivech, pak na odevzdaném čistém srdci a vrcholem je sjednocení s Bohem, kdy Bůh jedná skrze nás.