Boží národ měl být vždy oddělen a vyhraněn pro Boha.
Boží lidé dostali svoje zákony a měli žít v klidu, odděleni od ostatních národů.
Co je svatost? Svatost je v původním překladu oddělenost pro Boha.
Nežádá Bůh to samé od každého, koho pro sebe zachránil?
Do jaké míry požaduje Bůh oddělení pro Něj?
Představa lidí o svatosti nemusí být nutně vytyčena životem v klášteře nebo odměřeným odmítáním přidat se do aktivit lidí kolem nás.
Víme, že Bůh hledí na srdce, ne na pokrytecké skutky.
Co Bůh skutečně žádá v našem životě?
Zahoďme představy klášterních životů a nezařazujme každého věřícího pod zvyklosti křesťanů minulých generací.
Víra v Boha je živá a plná lásky, jedná se o vztah, ne o církevní skutky.
V tomto pojetí je svatost součástí zcela obyčejného života lidí. Svatost ovlivňuje naše rozhodnutí. Ano, obyčejným rozhodnutím volíme cestu vzdálenou Bohu
nebo cestu blízkou Bohu. Kvůli Bohu od sebe můžeme odmítnout věci, které už dál nemají charakterizovat naší osobu.
Mysleme na to, že svatost určuje to, kým jsme, ne nesmyslné příkazy a zákazy, jak se to mnohdy z našeho lidského pohledu jeví.
Neuvádějte v opovržení sami sebe.
Připodobněte se Bohu, který je svatý.
Pokud je modlitba rozhovorem s Bohem, můžeme každý náš skutek zvažovat s Ním. Jenom Bůh ví, co pro nás každý akt znamená. A stejně jako nemůžeme soudit vnějším zdáním a máme nechat souzení na nepřekonatelné moudrosti Boží, tak stejně tak potřebujeme Jeho radu v každé situaci. Konec konců náš život má být spojen s Bohem natolik, že ani minutu nezůstáváme bez Něj. Pak sama svatost nás učí žít svatě. Protože toto, co popisuji, už jsou charakteristiky života ve svatosti. Pokud v takovémto životě Bůh vyzývá ještě k větší svatosti, stačí nám být poslušní Jeho hlasu a příkazům. K velkému cíli nám postačí malé kroky. Bůh sám nás vede a Bůh sám nám pomáhá to dokonat.
Svatost dál zůstává výzvou jako vstup do nové, požehnané oblasti života.
Podobné příspěvky
Prázdnost náboženství
Prosti pomsty
O, vy malověrní