V tomto světě plném zrad na každém kroku je těžké důvěřovat, pokud procházíme těžkým životem, neseme rány a mnohé zkušenosti si převádíme do poučení. Život nás učí obstát v každé situaci, když se k tomu správně stavíme.
Moudrost mluví o tom, že musíme umět obstát sami a to i v chvíli, kdy se na lidi nejvíce spoléháme. Protože může přijít chvíle, kdy nás všichni opustí.
Moudrost ale také vyučuje, že máme obstát i společně, ve společenství s lidmi.
Harmonie mezi tím je ideální, protože ani na sebe ani na druhé se nemáme spoléhat více než na Boha a Bůh nás vede do obou situací.
Člověk ani není spokojen, pokud by zůstal sám a nebo pokud by byl ztracen ve společnosti. Oboje vnitřně vyhledáváme a oboje nás umí zranit. Schopnost obstát nás ale vede přes utrpení do vytrvalosti a dál přes všechny mantinely nastavení člověka do poslušnosti Kristu, v kterém můžeme obojí, být sám, opuštěný,
i mezi lidmi, ve vztazích, bez závislosti a vazby na to, ale s dostatečnou úctou tak, abychom byli k prospěchu.
Úspěšností člověka není vyhranění názorů, ale schopnost obstát v každé situaci.
Úspěšný člověk dokáže projít každou situací bez toho, aby se jí vyhýbal. Jeho vlastní úspěšnost však není cílem, tím je poslušnost Bohu, být prostě tam, kde mě Bůh chce mít.
Rozdílnosti obou pólů svádí ke stejným chybám, odolat přiklánění se k plusu nebo mínusu je cílem úspěšného chodce po úzké cestě.
Abychom se nepřiklonili ke stejným chybám, nesmíme se stát ani soudcem chybných. Jediným světlem a zajištěním dosažení našeho cíle je Boží Syn, Ježíš Kristus a naše soustředěnost na Něj.
Podobné příspěvky
Nech tvé světlo svítit před lidmi
Jak ven ze zlého světa
Funkce Boží