Kdo je Ježíš Kristus

Kdo je Ježíš Kristus?
Pán Ježíš Kristus je můj osobní Pán a Zachránce. Je Zachráncem každého, kdo v Něho uvěří a vydá mu svůj život. Věřím, že Pán Ježíš chce konat v životě každého člověka a záleží mu na Tobě. On je Láska. On je Bůh. Lk 19,10 vždyť Syn člověka přišel to, co je ztracené, vyhledat a zachránit.

O Pánu Ježíši Kristu:

Pán Ježíš se narodil v judském Betlémě, asi 8 km od Jeruzaléma, v Izraeli. Biblická svědectví obsažená v evangeliích svědčí o tom, že byl počat z Ducha svatého a narozen z Panny Marie. Kristovo narození bylo nadpřirozené – nadpřirozeným působením Ducha svatého Marie otěhotněla a porodila Syna, který přebýval se svým lidem (Immanuel – Bůh s námi) a stal se Spasitelem – Zachráncem.  

Kristus již od začátku byl Božím zázrakem – Božím působením byl ochráněn před Herodem, který jej (i další narozené) chtěl zabít. Byla to Boží vůle, že Krista chránil a byl s Ním. V L 2,40 čteme, že: A to děťátko rostlo a sílilo [v duchu], jsouc naplňováno moudrostí, a Boží milost byla na něm.

Bůh Pána Ježíše Krista miloval a když byl Ježíš křtěn křtem prostřednictvím Božího služebníka Jana Křtitele, ozval se z nebe hlas: Tento je můj milovaný Syn, v němž jsem našel svou slast… (Mt 3,17b) … Bůh takto potvrdil před lidmi svůj vřelý vztah lásky k Pánu Ježíši Kristu svým samotným hlasem z nebe. Pán mnohokrát před lidmi řekl něco lidem o Ježíši hlasem z nebe – (Mt 17,5 – při Proměnění na Hoře; Jan 12,28 – v posledních dnech Ježíšova života). I toto je nadpřirozené Boží jednání ve svém Synu, kterého si zamiloval. Bůh Pána Ježíše zaslíbil lidem již v době před Ježíšovým narozením, že totiž pošle svého Služebníka, který vysvobodí svůj lid z jeho hříchů… Taktéž na mnoha jiných místech Starého zákona se setkáváme s prorockými výroky, poukazujícími na Krista (např. Micheáš 5,2: A ty, Béth-lecheme, Efráthá, nepatrný, aby ses dostal mezi tisíce Júdovy, z tebe mi má vyjít jeden, aby se stal vládcem v Isráéli, jehož zdroje jsou od pradávna, ode dní věčnosti.).

Bůh měl s Ježíšem plán – a měl jej s člověkem: (Neboť Bůh tak miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby žádný, kdo v Něho [Krista] věří, nezahynul, ale měl život věčný (Jan 3,16)). Boží láska k nám je dokonalá – nemá poskvrny, špíny, falše, přetvářky, zkaženosti, ani odsouzení… Jeho láska dokonale přijala TEBE i mne – tak jako povolal Kristus svůj lid, tak volá i TEBE, abys mu patřil/a i Ty. Je to Jeho nekonečná věčná nepomíjející láska, která se projevila tak jasně v Pánu Ježíši Kristu – On dal svůj život za nás, abychom my mohli žít. On byl ukřižován kvůli našemu hříchu, aby tak jsme my skrze Něj měli smělý přístup do nebe, k Pánu Bohu… Třetího dne dle Písem byl po svém ukřižování vzkříšen. Sedí po pravici Boha Otce a působí v těch, kteří se mu otevřeli, vydali mu svůj život a vyznali Jej jako svého Pána a Spasitele. On Ti může dát víru Jej přijmout; může Ti být pomocí ve Tvém životě… Můžeš se třeba se mnou modlit: Drahý Pane Ježíši Kriste, já Ti děkuji, že jsi za mě dobrovolně zemřel… Nyní mohu mít život věčný – přijímám Jej od Tebe a prosím o odpuštění všech mých hříchů… Vyznávám, že jsem proti Tobě zhřešil/a a že potřebuji Tvoje očištění… Prosím odpusť mi; přijď do mého srdce a buď Pánem mého života. Děkuji! Ve jménu Ježíše, ÁMÉN.

AČ

Ježíš Kristus má velice známý příběh. Víme, že zemřel na kříži a po třech dnech vstal z mrtvých. To je to, proč často v našich zemích vidíme kříže, lidé si připomínají to, co pro nás Ježíš udělal.
Známe ono narození v Betlémě a malého Ježíše v jesličkách, tento vzácný okamžik oslavujeme Vánoci.
Víme, že Velikonoce jsou tu právě pro oslavu okamžiku Jeho zmrtvýchvstání.
Ale známe Ho skutečně?

Ježíš Kristus dokazuje přímou existenci Boha. Je Božím Synem, který se rodí na zem z panny. Je zaslíbeným Mesiášem, na kterého roky čeká Boží národ Izrael. Nepřišel však vysvobodit z neustálého koloběhu hříchu jen je, ale každého, kdo k Němu přijde.
Celý Jeho život je zapsán v Bibli, obsahuje příběhy o zázračných uzdraveních, vzkříšeních z mrtvých a moudra vyslovená Ježíšem samotným. V Bibli docházíme pochopení celého procesu stvoření, podlehnutí zlu, Boží záchranu v Kristu a to, jakým způsobem dochází k obnovení dobra. Na zemi dochází k boji mezi dobrem a zlem, ale Ježíš přišel, aby zlo porazil. Sám se stal Obětí za hříchy lidstva, zároveň Veleknězem, který předstupuje před Boha, aby ospravedlnil lid a také tím, kdo zajišťuje Ducha svatého, aby nastolil jednotu Božího království mezi Jeho následovníky. Tak dochází k jednotě Božího lidu, čistotě a svatosti a jednotě s Bohem. Tak obnovil počáteční neporušenost, kterou satan narušil v ráji.
Osobní proměna lidského života pod vedením Krista je to největší, co můžeme sami poznat a zažít jako důkaz Boží existence. Bůh zasahuje do životů lidí na tolik jasně, že sami dostávají důkazy o tom, že je živý. Boží existence v našem životě je zdrojem požehnání, dobra, obratů k lepšímu, jistoty a vítězství.

Pokud člověk v Ježíše uvěří, vchází pod Jeho autoritu a jeho život se zcela proměňuje. Odchází temnota, přichází život a požehnání a hlavně odpuštění hříchů, které nás dělily od Boha.

Co je to věčný život?
Je to život po smrti. Pokud věříme v Ježíše, pak je to život v nebi.
Pokud v Něho nevěříme, je to život v trápení, lidsky se tomu říká peklo.
A to je důvod proč o Kristu mluvíme, aby lidé byli zachráněni.

Církev jsou věřící lidé, křesťani, popř. učedníci Ježíše Krista. Často se řadí do různých denominací (druhů církví), ale všichni mají jedno společné, věří v Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele.

V dnešní době máme již plnou řadu biblických archeologických nálezů. Většina z nich je v angličtině, můžete je najít pod jménem Ron Wyatt. Můžeme mít mnohá zjevení o Bohu, ale v první části skutečně musíme chápat potřebu odpuštění hříchů v Kristu Ježíši a odevzdání se Jemu.

Tato cesta s Kristem začíná vyznáním hříchů v pokání a vyjádřením potřeby Ježíše pro můj život. Vyznáním, že Ho potřebuji jako Zachránce. Pokání přináší odpuštění a my dále kráčíme s Ním.

Jedné noci se mi zdál sen. Kráčela jsem po pobřeží se svým Pánem. Na temném nebi se promítaly obrazy z mého života. Životní příběh provázely dvoje stopy v písku, jedny moje, ty druhé patřily mému Pánovi.
Když se mi zjevil poslední obraz, ohlédla jsem se za sebe a jaké bylo moje překvapení! Vidím, že nejednou se v písku črtají jen jedny šlépěje. A bývalo to právě v těch nejtěžších obdobích mého života.
Dlouho mi to nedávalo pokoj, až jsem se v rozpacích obrátila k Pánovi: „Pane, když jsem se vydala následovat Tě, slíbil jsi, že celou cestu půjdeš se mnou a budeš ke mně promlouvat. Ale viděla jsem, že v těch nejsmutnějších chvílích mého života se v písku črtaly jen jedny stopy. Vskutku nechápu, jak jsi mne mohl nechat samotnou, když jsem Tě nejvíc potřebovala.“
On zašeptal: „Dítě moje drahé, Mám tě rád a nikdy tě nenechám samotnou, nikdy, ani když tíha života dolehne a osud tě bude zkoušet. Ty jedny stopy, které jsi viděla, tam zůstaly právě z chvil,
kdy jsem tě nesl.“