Vyšší duchovní cesty

Vyšší duchovní cesty, vyšší Boží cesty, cesty, které jsou ještě nad našimi cestami.
Boží záměry odráží Boží oči, které sledují cesty člověka a nehledě na ně, Jeho možnost zasáhnout do nich svými vyššími zásahy, které mohou zcela promíchat, změnit, zmařit snahy lidí.
Dělá toto Bůh, aby ničil? Určitě ne. Dělá toto, že by nechápal naše snažení? Určitě ne. Dělá to proto, aby nás nasměroval výš, naučil zvládnout ještě další vyšší cesty? Určitě ano.
V první řadě Bůh má právo bez jakéhokoliv vysvětlení měnit lidské životy, už jen proto, že je Bůh. Ačkoliv je Bohem, který má neměnné vlastnosti, které mluví
o lásce a moudrosti.
V druhé řadě Bůh sleduje své Boží záměry, kterým podřizuje všechno nehledě na naše pozemské plány a cíle. To proto, že Boží plán zaměřen hlavně na záchranu lidí, nese celkovou záchranu lidstva, která je ušlechtilejším záměrem než každý jiný.
V třetí řadě Bůh sleduje lidského jedince a stará se o jeho růst, zkouší jeho kvality, vede ho do ušlechtilejších vlastností a pozic. U toho mnohdy zasáhne do již zbudovaného systému člověka a může zničit, co bylo dlouho stavěno. Také Bůh hledí na hluboké, vnitřní, duchovní hodnoty více než na naše fyzické dosažené cíle domu, práce, rodiny, přátel, zájmů, ad. I sem zasahují duchovní cíle, které navzdory fyzickým cílům jsou pro Boha mnohem důležitější, ačkoliv je do svého „systému“ zahrnuje také.
Boží služebníci dostávají od Boha zaslíbení, která přesahují veškeré fyzické cíle, protože proto, aby se staly, jsou vedeny po duchovních cestách a jsou zcela podrobeny plánu Božímu s lidstvem. Tato Boží zaslíbení jsou součástí Božích záměrů a potvrzují, nebo mají účast na Božím plánu, který Bůh sleduje v první řadě.
Pokud tedy jde o Boží zaslíbení a cesty lidí, které jsou často podrobovány Božímu záměru, platí, že tyto Boží záměry jsou součástí nejvyšších cest, cest, které jsou ještě nad našimi cestami. Bůh může zasáhnout do srovnaných a uspořádaných lidských životů svými zásahy, protože má ještě své vyšší cesty. Součástí těchto vyšších cest jsou i jeho zaslíbení dávaná Božím věrným služebníkům. Jsou tedy nastolená náhlými Božími zásahy, nebo dlouhodobou Boží proměnou, která by jinak sama od sebe nikdy nenastala. Člověk tedy očekává na zásah Boží, pokud touží po naplnění Božího zaslíbení.
Toto očekávání je mnohdy frustrující a představuje též zkoušku na jedinci, zda-li dokáže být vytrvalý a věrný skrze čas (viz Abraham a Sára). I z této zkoušky Boží jedinec čerpá, protože mu získaná dovednost je později ku prospěchu. Jedinec celkově prochází Božím procesem a vývojem, protože s ním Bůh má velké plány,
o čem svědčí i slíbené zaslíbení. Bůh nikdy nedává zaslíbení, aniž by s ním neměl svůj vlastní plán. Ochota jedince vydat se Bohu a sloužit Mu, nese i potěchy
a radosti ve formě zaslíbení. Přinášejí nadšení a motor do cesty Božího služebníka.
Někdy však jako čekající Boží služebník docházíme ke zkratům, která nás nevedou dál, ale zasekávají. V tomto momentu je dobré uvědomit si, že Boží cesty jsou nad lidskými cestami a pokud se rozhodneme jednoduše řešit obyčejné lidské cesty, neznamená to naši nevěrnost vůči zaslíbení. Naopak máme si být vědomi, že uskutečnění Božího zaslíbení neneseme na sobě my, ale je jen v Božích rukou. Nemohu nic přidat k zaslíbení, nemohu ho svým jednáním zničit, ani vybudovat. Je zcela v Boží režii. Nemohu si ho zasloužit. Vím o tom, že se stane, ačkoliv dál jdu po lidských nízkých cestách, protože počítám s tím, že Boží zásah je ještě nad tím. Nemohu svými nízkými lidskými cestami způsobit proměnu vyšších Božích cest. Mám dále v nízkých cestách prokazovat všechny kladné hodnoty člověka
a budovat, i když tuším, že Bůh může nečekaně kdykoliv všechno zbořit a nastolit novou cestu, cestu zaslíbení.
Mnoho z nás ví o svém zaslíbení, kterému začne okamžitě přizpůsobovat všechen svůj dosavadní život, začne žít zaslíbením dřív než se stalo. Někdo říká, že je to předcházení Boha. V takových chvílích většinou Bůh připomene verš… Hledejte nejprve Boží království a všechno ostatní vám bude přidáno… Řekne vlastně: Služ mi a nesoustřeď se na to, co chceš ty. Ano, mnozí se tak těší na své zaslíbení, že začnou řešit jen to a sklouznou do svých tužeb a vášní a zapomenou na svou spořádanost ke službě. To přesto neznamená, že tím mohou ovlivnit vyšší cesty a Boží plány. Zaslíbení zůstává skryto v Božích rukou a v Boží vůli, tu nemůžeme ovlivnit. Nemůžeme ovlivnit vyšší cesty, které vypovídají o Božím plánu se zemí a lidstvem. A věci, s kterými nemůžeme nic dělat, je dobré neřešit, netrápit se
s nimi a nesnažit se je nějakým způsobem způsobit. Jediné věci, které můžeme ovlivnit, jsou malé věci naší fyzické cesty, můžeme mít náš malý lidský plán, který se můžeme snažit zrealizovat, zaměřit se na dobro a dobrem potěšit svou duši. Je nám to dovoleno. Protože pokud Pán přijde se svým zaslíbením, zasáhne hluboce do všech oblastí našeho fyzického světa a to se stane, nehledě na to, jak jsme tomu svůj fyzický život dopředu přizpůsobili. Ano, mnoho se v rámci zaslíbení děje jako zkoušky. Mnohdy nás uvažování o zaslíbení staví do proměn a vyšších hodnot, můžeme se ptát, kolik změn bychom byli schopni v rámci toho podstoupit, můžeme připravovat své srdce. Ale také můžeme zaměřit svůj zrak na „obyčejný“ svět, aby nedocházelo ke zkratům, zaměřit se například na službu Bohu více než na to, co nám slíbil.
V hlubokém vnitřním uvažování totiž dojdeme duchovní pravdy a totiž, že obě cesty, jak vysoká Boží a nízká lidská se při plném vydání Bohu a našem plném Ano na Jeho zaslíbení stávají cestou k cíli. Vysoká Boží cesta zahrne i nízkou lidskou cestu do jedné cesty za Pánem. Že i ta naše nízká cesta přispívá té vysoké a je oním čekáním, prostorem, do kterého On vkročí se svým zaslíbením. Zjistíme, že neexistují dvě, ale jen jedna cesta a On si to vše tak dobře vede.