Kdo jsi

To, co odráží náš zjev, je psychika. To, co je uvnitř člověka, je zjevné i na venek.

Pánem domu/pánem těla je člověk sám. On určuje, kdo bude bydlet uvnitř, potažmo jaké prostředí uvnitř bude. Psychika bude buď světlá, nebo temná.

Každý den, každá minuta našeho života určuje světlo nebo temnotu vnitřního člověka.
Jak smýšlíš, takový jsi. Tvoje psychika určuje tvé dny i tvou budoucnost. To, co očekáváš, to pravděpodobně bude určovat tvoje kroky. Ty sám určuješ svůj cíl.

Něco ti chybí, něco ti schází? Neuzavírej se do sebe, ale řeš svou situaci, aby se i psychika mohla nadechnout. Tvá vnitřní osobnost potřebuje světlo a vzduch.
Ať můžeš dýchat, hýbat se, žít.

Tyto řádky jsou napsány proto, že vnitřní sevření člověka, uzavření osobnosti může vést k vážné rezignaci. Pokud nebojujeme za své „území“, vchází nepřítel
a zabírá si ho pro sebe. Temnota uvnitř člověka byla dovolena právě rezignací, nebo v horším případě vědomým rozhodnutím.

Svoboda, jakožto vnitřní stav duše, je velice důležitá. Svoboda jednoho jedince končí tam, kde začíná svoboda druhého jedince. Pokud nás blízký člověk omezuje a nerozhoduje ve prospěch všech, ale pouze ve prospěch svůj, měli bychom svou svobodu zastat. Proč? Protože nakonec by stejně zašel až tak daleko, že by to dotyčnému sahalo až na kůži. Bojovat za svou svobodu je důležité a to s vědomím zachování svobody druhých. Pracovat pro dobro všech je správně.

Jedná se tedy o péči o vlastní psychiku – úklid vlastního domu, světlo ve vlastní duši – a jedná se také o obhájení sám sebe před druhými. Pokud oboje bude zdravé, budeme zářit.

Jedno je jasné i tato oblast podléhá bitevnímu poli, i zde se často musí odehrát boj, abychom nebyli vnitřně ničeni a zneužíváni.