Zrada

Áronova hůl vykvetla, byla umístěna do schrány jako znamení pro syny vzpoury.

Ačkoliv je zrada věcí, u které je možné ji za čas opominout, jedná se vždy o hluboký propad. Chraň se toho být synem vzpoury!

Bible zachycuje povstání Božího lidu proti Aronovi a Mojžíšovi falešným nařknutím, že se povyšují nad pospolitost Izraele, že přece Bůh mluví ke všem. (Ne každý může dělat stejné funkce od Boha, pokud povstaneš do funkce, kterou ti Pán nedal a bereš ji druhým, aby ses vyvýšil, přichází Boží hněv.)
Numeri 16:4 Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář.

Úplná vzpoura je zachycena po té, co již Boží národ ví, že vymře na poušti, protože se bouřili proti Hospodinu, kde lid obviňuje vedoucí ze své vlastní viny,
že kvůli nim nevešli do země zaslíbené, ale oni nevešli kvůli sobě samotným. Vlastní špatností učinil Boží národ sobě vězením život na poušti, plně si uvědomovali, že určitě zemřou.
Odpověď Boží byla:
Numeri 16:21 Oddělte se od této pospolitosti, v okamžiku s nimi skoncuji.
Země je pohltila i s jejich stany a ti, co přišli s kadidelnicemi, sežehl oheň.

Jedná se o nešťastné jednání lidu, velkou vzpouru, lid se postavil proti Božímu rozhodnutí.

Matouš 26:14 Tehdy jeden ze dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, šel k vrchním kněžím a řekl jim: „Co jste mi ochotni dát, když vám ho zradím?“
A oni mu odpočítali třicet stříbrných.

Matouš 26:21 A když jedli, řekl Ježíš: „Amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí.“

Matouš 26:24 Syn člověka jde vskutku tak, jak je o něm napsáno, ale běda člověku, jímž je Syn člověka zrazován. Pro toho člověka by bylo lepší,
kdyby se [vůbec] nenarodil.“