Věrnost

„Jako je měsíc věrný zemi,
jako je slůně věrné své matce,
jako bez dnu není noc,
tak Ty jsi věrný a hledáš věrnost.“

Co je víra? Je to věrnost? Je to jistota, že Někdo je a nezradí?

„Ty s věrným jednáš věrně, z dáli ho vidíš, nespouštíš z něj zrak. „
Boží oči hledí na zemi a hledají muže a ženy víry.

Ráno, když vstávám, jsi tu, abys přinesl svou vůli pro můj život.
Když volám, odpovídáš. Pomáháš mi v nesnázích. Když padám, zvedáš mě. Počítáš mé slzy, o všech víš.
Znáš můj hlas. Jsme přátelé. Držíš mě v temné noci. Směješ se přes den. Nebojíš se ničeho,
ani já nemusím. Znáš můj krok, často mě zvedáš výš. Jsi tak věrný, že ho měníš v let.
S Tebou proběhnu nepřátelskou vřavou. Ty mou hlavu pozvedáš.
Znáš každé mé přání. Usmíváš se na mě a já vím, že to tu ještě má cenu. Učíš mě žít. Učíš mě být sám sebou. Držíš mě za ramena a nepouštíš.
Není pochyb v Tobě o mně. Máš zájem se mnou být. Máš zájem mě znát.
Hledám Tě a čekám na Tebe. Každá hodina je jako minuta. Učíš mě pravému významu přátelství a lásce. Dáváš mi dýchat pod vodou a létat v běhu.
Otvíráš mé srdce a zpíváš. Nepřijde Ti zvláštní, co tam nalézáš. Nejsi překvapen, však mě znáš.

Kdo je věrnější než Ty, můj Pane…

A co já? Kolik minut proletí kolem bez myšlenek na Tebe?
Tvá nádherná přítomnost mě volá do Tvé blízkosti.
Jsme skutečně stvořeni pro Tvou chválu? Jsme Tvým národem?
Jsem Jonáš, co utíká před Tebou? Chci se vyhnout Tvé vůli?

A nebo jsem pěna na mořské vlně, co se rozpouští v Tvé přítomnosti?
Volám k Tobě a nacházím úkryt a útěchu. Je mi blaze. Jako nikde jinde. Kam bych utekl?
Toužím po Tobě čím dál víc.
A naleznu Tě.