Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla.
Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl.
Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.“
On však odpověděl: „Je psáno: ‚Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘“
Tu ho vezme ďábel do svatého města, postaví ho na vrcholek chrámu
a řekne mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je psáno: ‚Svým andělům dá příkaz a na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou na kámen‘!“
Ježíš mu pravil: „Je také psáno: ‚Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.‘“
Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu
a řekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.“
Tu mu Ježíš odpoví: „Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: ‚Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.‘“
V té chvíli ho ďábel opustil, a hle, andělé přistoupili a obsluhovali ho.
Deuteronomium 8:2-5
Pamatuj na celou cestu, kterou tě Hospodin, tvůj Bůh, vedl těchto čtyřicet let pustinou, aby tě pokořil, vyzkoušel a poznal, co je ve tvém srdci,
jestli budeš zachovávat jeho příkazy, nebo ne. Pokořil tě, nechal tě hladovět, a pak tě krmil manou, kterou jsi neznal a kterou neznali tvoji otcové, aby tě přivedl k poznání, že člověk nežije jenom chlebem, ale že člověk žije vším, co vychází z Hospodinových úst. Tvůj plášť se na tobě neobnosil, tvoje nohy neopuchly po těchto čtyřicet let.
Věz tedy ve svém srdci, že tak jako člověk vychovává svého syna, tak Hospodin, tvůj Bůh, vychovává tebe.
Pokušení s největším protiútokem na vlastní hodnotu Ježíš podstoupil bez sebemenší chyby, ačkoliv na všech třech aspektech padl Boží lid na poušti. Silná důvěra vůči Bohu, osobní vytříbený směr Božích principů a neoblomnost zplodily houževnatost i v největší slabosti těla. Půst možná posiloval více duchovního člověka a oslaboval tělesnost, ale také přinášel slabost, které satan využívá. Setkání na poušti je setkání Boží moci s realitou hříchu světa, vzepřením nástrah zachování života, ačkoliv Ježíš sám je Původcem života. Největší souboj, setkání tváří v tvář, nepoměr Boží síly a povýšenosti satana však mluví o lásce zastávající se stvoření, lásce Obránce. Tento souboj na poušti hýbal více než vesmírem. Tato poušť svědčila o změně světa.
Každé zvládnuté pokušení, každý půst, každý boj za pravdu mění dějiny. Každé malé skutky mají daleký dopad.
Boží synové mění dějiny. Ježíš je Božím Synem a volá nás být syny – měnit svět.
Podobné příspěvky
Prázdnost náboženství
Prosti pomsty
O, vy malověrní