Vědomě podstoupil smrt

Ježíš byl pro tebe opovrženým a odsouzeným.
Kdo z Jeho současníků byl smutný nad tím, co prožívá?
Byl vyhozen ze země živých…
…kvůli přestoupením našim, kvůli přestoupením Jeho lidu.

Byl ničen a napadán a neotevřel ústa, aby se obhájil.
Byl smířen se svou smrtí, nechal se vést blíž a blíž místu mučení.
Neotevřel ústa, vědomě trpěl naše přestoupení.

Znal tíhu trestu a jeho důvod.
Věděl, proč tímto prochází, věděl, za co tím bojuje.
Věděl a znal významnost podstoupení smrti za svůj lid.

Bůh Ho nechal povstat mezi svým lidem jako Proroka. Proroka jako jednoho z bratří, však nejen s Božím Duchem uvnitř, ale i s Božskou podstatou. Toho musíme poslouchat. Bůh položil Svá slova do Jeho úst a On řekl lidu všechno, co Bůh přikazuje. Jestliže někdo neposlouchá Boží slova, která Bůh vložil do Jeho úst, Bůh sám v tom zúčtuje.

Znal závažnost Božího trestu. Viděl do výšin nebe. Znal Otce a Jeho plán.
Znal závažnost Božího hněvu a rozhodl se ho nést na sobě. V tom je Boží milosrdenství, odtrpět trest za ty, kdo se k Němu přimknou.
Kdo se vzdálí, ti si ho na sobě nesou dál.

Závažnost vázaná na znalost pravdy, opravdovost působící pevný postoj a vědomí pravdy učí bázni před Bohem. Odhodlané vykonání úkolu stojí na závažnosti poznání, kým Bůh skutečně je. Nelze Ho znevážit nebo zlehčit.

Ježíšova zavřená ústa svědčí o tom, že hluboce věděl, kým Bůh je a jak závažný je úkol, který Mu byl svěřen. Hluboce znal Otce.