Přízeň

Ezdráš 6:7 a dál
Nerušte práci na Božím domě. Židovský správce a židovští stařešinové nechť budují Boží dům na původním místě.
Tímto nařizuji, abyste židovským stařešinům byli při stavbě Božího domu nápomocni: Náklady nechť jsou jim bezodkladně propláceny z královského majetku, totiž z daní zaeufratského kraje, aby se práce nezdržovala.
Cokoli dalšího bude potřeba – ať býčci, berani či jehňata k zápalným obětem Bohu nebes, pšenice, sůl, víno či olej – cokoli si budou jeruzalémští kněží přát, nechť jim je denně bez prodlení dodáváno,
aby přinášeli Bohu nebes příjemné oběti a modlili se za život krále a jeho synů.
Dále nařizuji, aby každému, kdo tento výnos poruší, byl z domu vytržen trám, na němž bude vyzdvižen a zbičován; jeho dům ať se pak stane hnojištěm.
Bůh, jehož jméno přebývá v Jeruzalémě, nechť poníží každého krále i lid, který by vztáhl ruku, aby porušil či poškodil tamější dům Boží. Já, Dareios, vydávám toto nařízení. Budiž provedeno bezodkladně.

Jak velká může být Boží přízeň.
Nedokážeme si ani představit jak velká.
Je to nádherné.
Ale dokážeme si jí také vážit?
Dokážeme se chovat uvědoměle a hlídat si dodržování Božích přikázání?
Dokážeme Boha nezradit a být těmi, na které se může spolehnout tak, jako my na Něj?