Jákob je muž víry.
Jak ale ke své víře přišel kromě toho, že jeho otcové už Boha dobře znali?
Z jeho příběhu můžeme čerpat právě proto, že věříme ve stejného Boha.
Jakub odešel z Beršeby a vydal se do Charanu. Náhodou přišel na jedno místo a strávil tam noc, neboť slunce už zapadlo. Vzal odtud kámen, dal si ho pod hlavu
a přespal tam. Měl sen: Zdálo se mu o žebříku, který byl zasazen v zemi a jehož vrcholek dosahoval až do nebe a po němž vystupovali a sestupovali Boží andělé!
A hle: stanul před ním Jahve (Jedno z Božích jmen) a řekl: „Jsem Jahve, Bůh tvého praotce Abraháma a Bůh Izákův. Zem, na které ležíš, dávám tobě a tvému potomstvu. Tvé potomstvo bude četné jako prach země, rozšíříš se na západ i na východ, na sever i na jih, a všechny rody země se budou tebou a tvým potomstvem žehnat. Jsem s tebou, budu tě chránit všude, kam půjdeš, a přivedu tě nazpět do této země, neboť tě neopustím, aniž bych splnil to, co jsem
ti slíbil.“
Jakub se probudil ze spánku a řekl: „Opravdu, na tomto místě je Jahve, a já jsem to nevěděl!“ Dostal strach a řekl: „Jak je to místo strašlivé! Není to nic menšího než dům Boží a brána nebeská!“
Časně zrána vstal, vzal kámen, který mu posloužil za podhlavník, vztyčil jej jako stélu a na jeho vrcholek vylil olej (Kámen označuje místo Boží přítomnosti.
Stává se z něho bet El, „dům Boží“, a pomazání olejem se kameni dostává jako úkon úcty Bohu. Často se toto vyskytovalo v kanaánském náboženství
a v celém semitském prostředí.)
Dal tomu místu jméno Betel, předtím se však to město jmenovalo Luz. Jakub učinil tento slib: „Bude-li Bůh se mnou a ochrání mě na cestě, kudy půjdu, dá-li mi chleba k jídlu a šaty, abych se oblékl, vrátím-li se živ a zdráv k otci, pak bude Jahve můj Bůh, a tento kámen, který jsem vztyčil jako stélu, bude domem Božím a ze všeho, co mi daruješ, ti budu věrně platit desátek.“
Jakub vykročil a putoval do země synů Východu.
Jakub získává manželky, děti, početný lid, dobytek a nespočetný majetek. Při své cestě zpět do své země se setkává s Bohem a získává nové jméno Izrael (stejné jméno potom nese i celý národ). Jeho nepřátelé (bratr), kvůli kterým prchal ze země, jsou uklidněni a on může klidně žít ve své zemi.
Dostává se na stejné místo, kde předtím měl sen. Teď už ví, že Bůh vše splnil.
Návrat po mnoha letech
Gen 32
Potom Jakub po návratu z Padan-Aramu přišel živ a zdráv do města Sichemu v kanaánské zemi a utábořil se naproti tomu městu. Koupil si od synů Sichemova otce Chamora za sto stříbrných penízů kus pole, kde si postavil stan, a vztyčil tam oltář, jejž pojmenoval: „El, Izraelův Bůh.“ (El je jedno z Božích jmen).
Jákob došel poznání a rozhodnutí, že ten Bůh, který se mu zjevil, je opravdovým Bohem a přijal Ho.
„El, Izraelův Bůh.“
„El, Jákobův Bůh.“ (Můj Bůh)
Bůh řekl Jakubovi: „Vzhůru! Vystup do Betelu a usaď se tam. Postavíš tam oltář Bohu, jenž se ti zjevil, když jsi prchal před svým bratrem Ezauem.“
Jakub řekl své rodině a všem, kdo byli s ním: „Zbavte se cizích bohů, které máte u sebe (domácí bůžci cizích národů). Vzhůru, vystupme do Betelu! Já tam postavím oltář Bohu, který mě vyslyšel, když jsem byl v tísni, a pomáhal mi během cesty, kterou jsem vykonal.“ Vydali Jakubovi všechny cizí bohy, jež měli v majetku,
a kruhy, jež nosili v uších, a Jakub je zakopal pod dub, který stojí poblíž Sichemu.
Strhli tábor a na sousední města padla Boží hrůza: Jakubovy syny nepronásledovali.
Jakub přišel i se všemi svými muži do Luzu v kanaánské zemi, to je do Betelu. Tam postavil oltář a dal tomu místu jméno El Betel, neboť se mu tam zjevil Bůh,
když prchal před svým bratrem.
Podobné příspěvky
Jediná rodina v Kristu
Nepomíjející život v evangeliu
Jeden vedoucí – Duch svatý