Tma

Kráčíš krajinou, vracíš se domů. Obklopila tě tma, jen lampy vrhají svůj kužel těsně pod sebe. Držíš se jich jako by vše, co je ve tmě, bylo až tak neznámé,
že ti to nahání strach. Tma je přitom jen nedostatkem světla. Jaké poselství však skrývá její existence?
Tma je překvapující hlavně v tom, jak rychle dokáže být blízko. Nedrží absolutně žádný odstup. Pohlcuje všechno, co je jí v cestě. Kde je tma, tam je potenciál ztracení se. Tma navazuje strach, protože nevíme, co se za ní skrývá. I známá místa se stávají neznámými, protože jsou zahalena temnotou.
Tak, jako dokáže člověka obklopit tma, dokáže Bůh přijít stejně blízko? Je Boží realita natolik blízko v našich běžných životech?

Kdybych řekl: Snad mě přikryje tma, i noc kolem mne se stane světlem.
Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den svítí, temnota je jako světlo.
Žalm 139:11-12

I tma je totiž podřízena Bohu, On je schopen ji změnit. Je součástí Jeho jevů. Žádný jev tady na zemi není vymykatelný Jeho působení.

Nezapomeň na den, kdy jsi stál před Hospodinem, svým Bohem, na Chorébu, kdy mi řekl Hospodin: „Shromáždi mi lid a dám jim slyšet svá slova, aby se mě naučili bát po všechny dny svého života na zemi a učili tomu i své syny.“ Tenkrát jste se přiblížili a stáli pod horou. Hora planula ohněm až do samých nebes a kolem byla tma, oblak a mrákota. I promluvil k vám Hospodin zprostředku ohně. Slyšeli jste zvuk slov, avšak žádnou podobu jste neviděli; slyšeli jste jen hlas.
Dt 4:11

Tma může být projevem Božího hněvu a projevem Jeho moci, kterou nelze přičíst nikomu a ničemu jinému. Nikdo nedokáže ovládat tmu.
Někteří lidé v historii byli Božími vyslanci…

Mojžíš vztáhl ruku k nebi. Tu nastala po celé egyptské zemi tma tmoucí a trvala po tři dny.
Exodus 10:22

Pátý anděl vylil svou nádobu na trůn šelmy: a v jejím království nastala tma,…
Zjevení 16:10

V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“, to jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘ Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: „On volá Eliáše.“ Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít. Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“ Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal. A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly, hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.
Matouš 27:45

Tma je však také přívlastkem zla, které nás obklopuje, nebo také je v nás. Pravdou zůstává, že tma nás příliš nezajímá, pokud se nestane naší realitou. Ať už nás obklopuje jakkoliv obrovská tma, důležité je, nenechat ji vejít dovnitř. Ježíš se stal světlem, aby nás posilnil a pomohl nám nenechat vstoupit tmu. Povolal nás do svého světla. Do dobra. Do lásky. Do Jeho přítomnosti. Do Božího království. Vypadá to mysticky, ale je to holá realita lidského života, víry, psychiky, mysli, a dalších. Ježíš má moc vše obsáhnout svým světlem, když Mu dovolíme vstoupit.

To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.
Jan 1:5

Ježíš jim řekl: „Ještě jen na malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo, neustávejte v cestě, aby vás nepřekvapila tma;
kdo chodí ve tmě, neví, kam jde.
Jan 12:35

Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?
Matouš 6:23

Kdo nenávidí svého bratra, je ve tmě a ve tmě chodí; neví, kam jde, neboť tma mu oslepila oči.
1. Janova 2:11