Studijní překlad 17.kapitoly Jana jako by více vyzdvihoval Boží slávu.
Tento úsek Bible v celistvosti promlouvá o nepopsatelné duchovní jednotě v lásce a pravdě mezi Bohem a Jeho lidmi stmelené Duchem svatým a Boží slávou.
Boží sláva působí v lidech, na které přichází, Boží bázeň. Svatost Boží nemůže vydržet smrtelník, jen ten, kdo dostává od Boha milost a díky Ježíši Kristu ospravedlnění.
Být v blízkosti Boží slávy, byť ospravedlněn Ježíšem Kristem, přesto působí bázeň a slabost.
Sláva Boží, tak často vyhledávaná věřícími, nese zodpovědnost svatosti.
Ačkoliv jsme v Kristu svatí, v blízkosti Boží se každá chyba může stát závažnou.
To, že jsme povoláni k blízkosti s Bohem, také nese snahu o správnost z naší strany.
Na Boží povolání odpovídá povolaný svou nejlepší snahou obstát. V Bibli je mnoho povolaných lidí, kteří později neuspěli pro svoje chyby(Ananiáš a Zafira, Áronovi synové, ad). A tak když jsme voláni k jednotě, za jakou se Ježíš v Janovi 17 modlí, znamená to pro nás extrémní uvědomělost.
Ježíš po této modlitbě odchází položit svůj život, je to součást poslání, v kterém dává vše, co má.
Být povolán a poslán znamená dát vše.
Na Boží vyslání dáváme odpověď, která je stejně závažná jako velikost povolání.
Podobné příspěvky
Co když ten, kdo má autoritu jednat, spí
Vyšší duchovní cesty
Obrana území – rozhodnutí – půst