Bůh člověkem

Jakožto Bůh měl Kristus právem veškeré Boží výsady, které mu dávala jeho Boží přirozenost.

Filip. 2:6 On, ač jeho údělem bylo božství,
nelpěl žárlivě na stavu, jenž ho činil rovným Bohu.

Ježíš by se mohl domáhat svého postavení i ve své lidské existenci, ale nešlo Mu o projevy důstojnosti, rovnosti v zacházení, uznání. Ačkoliv tímto neodložil svůj úděl božství. Nehledí na stav rovnosti s Bohem jako na něco, co se nesmí pustit, nebo je nutné se toho zmocnit.

7 Ale sám sebe zmařil tak,
že na sebe vzal úděl otroka
a stal se podobným lidem.
Chovaje se jako člověk,

Kristus, jenž se stal člověkem, si zvolil cestu podrobenosti a pokorné poslušnosti.

8 ponížil se ještě víc a byl poslušný až k smrti,
a to k smrti na kříži!
9 A proto ho Bůh povýšil
a dal mu Jméno, které je nad každé jméno,

Dílem Boží moci v pravém slova smyslu je právě zmrtvýchvstání. Otec mu dal jméno, udělil mu vlastnost, pozici Pána, která je rovná nevyslovitelnému jménu Božímu, které se vyjadřuje titulem Pán.

10 aby se v Ježíšově jménu každé koleno sklonilo,
převysoko na nebi, na zemi i v podsvětí
11 a aby každý jazyk vyznal,
že Ježíš Kristus jest PÁN,
ke slávě Boha Otce.

Vyznání víry v Krista, které je pro křesťanství velmi podstatné, nese hloubku pochopení reality týkající se samotného JHVH (Jahva). Pavel ukazuje, že titulu „Pán“ přičítá božský charakter. Pán Ježíš Kristus je ve slávě Boha Otce. Ježíš Kristus je Pánem nebe, země, podsvětí = všeho.