Chrám Boží

V prvotním záměru Božím podle Bible nebylo stavět si chrám, Bůh pouze toužil být mezi lidmi.

Už z zahradě Eden každého večera Bůh přicházel za Adamem, aby byli spolu.

(…Hospodin Bůh procházející se po zahradě
za denního vánku zavolal na člověka:
„Kde jsi?„)

Později kráčí uprostřed svého lidu v ohni a mračnu.

(…Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém,
a tak je cestou vedl, v noci ve sloupu ohnivém,
a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci.)

A Davidův syn Šalomoun potom staví honosný chrám v Jeruzalémě. Ten je o staletí později zbořen.

(1.Královská 6)

Po příchodu Krista je v Bibli mluveno o duchovním chrámu z Božího lidu, který je tvořen v Duchu.

(…Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci
a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš.
V Něm je celá stavba pevně spojena a roste v chrám,
posvěcený v Pánu; v Něm jste i vy společně budováni
v duchovní příbytek Boží.)

Mluví se také o budoucím bytí společně s Bohem.

(…Bůh bude přebývat mezi nimi
a oni budou Jeho lid;
on sám, jejich Bůh, bude s nimi,..¨)

Celkově tedy jde o to být v Boží přítomnosti a být ve spojení s Bohem.
Pro tuto dobu je nejaktuálnější chrám v Duchu, který tvoří oddaní lidé.
Ti tedy svým životem a oddaností mají přístup do Božího království, které mohou prožívat. Jak? V Duchu.
Boží chrám a Boží přítomnost je jim dostupná v Božím Duchu, v Duchu svatém.