Příběh Rebeky

Možná mnohem více než příběh Rebeky chci vyprávět příběh ženy.
Ženy Boží, která se jako součást Božího národa snaží být tou správnou Boží ženou. Ženou statečnou. (Přísloví 31:10)
Ženy po staletí zakoušely utrpení, které musely vydržet, ostatně stejně jako muži. Ženy v Božím národě měly dobré postavení, neboť byly chráněné, vážené a milované.
Bylo to tak ale vždy a u každé z nich?
Čemu čelily a v jakých momentech se projevily jako výjimečné?
Uvádím čtyři z knihy Genesis.

Sára

aneb schopnost vydržet

Po celý svůj život čelí své neplodnosti. Věří zaslíbení, které dostal její muž, a to, že bude mít syna. Na stará kolena ho opravdu dostává.
Před tím však prožívá méněcennost, když vidí syna, kterého má její muž s její služkou. Ale pozor do toho se dostala sama, to ona dala ten povel svému muži.
Někdy nás přemáhá zoufalství, kvůli kterému uděláme rozhodnutí, následek toho rozhodnutí je však horší než ještě chvíli trpět a poslední silou držet víru.

Ačkoliv toto víme, je zřejmá její shopnost vydržet utrpení, však kde jsou ty dlouhé roky jejího čekání v tichosti, můžeme to vidět i v příběhu, kdy se s Abrahamem dostávají do Egypta.
Kdy se může zachránit tím, že ozřejmí, že už je vdaná, avšak drží tuto pravdu na uzdě kvůli manželovi.

To, v čem padáme, je často to, v čem jsme dobří.

Rebeka

aneb rychlé jednání a schopnost rozhodnout se

Rebeka je bojovnicí, která slyší slova od Boha – proroctví o jejich dvojčátkách – a zoufale chce, aby se tak stalo. Přiměje mladšího, aby měl požehnání staršího. Jenže tím na něj shodí jen to,
že později tak jak on sám oklamal, je oklamán (svým tchánem). Však Jákob později dostává požehnání přímo od Boha, to, které mu skutečně patří.

Rebeka má odvahu vzdát se všeho, co má a vykročit do nové země mezi lidi, které nezná a být ženou muže, kterého teprve spatří.
Nebojí se, rozpoznává důležitou chvíli svého života a vstupuje do Božího příběhu.

V obou případech je ženou činu, tak, jak se dokáže rychle rozhodnout jednat v druhém případě, dokáže i v prvním.

Naše vlastnosti mohou mít dvě tváře, to, co by bylo zavrženíhodné, v jiném případě je vítané.

Lea

aneb schopnost najít v utrpení Boží tvář

Lea miluje svého muže, dala by všechno za jeho přízeň. Dlouhodobě trpí tím, že vidí, že její muž miluje její sestru, jeho druhou manželku. Avšak jeho vůlí nebylo trápit Leu, to on byl oklamán,
když si chtěl vzít Ráchel, dostal Leu. Lea tím pak ale trpí víc než on.

Lea uprostřed svého utrpení volá k Bohu, hledá svou sílu u Něj. Dokáže přejít ohromnou bolest svého života a skrýt se v Bohu,
když se jí rodí Juda, prohlásí v tom „Teď budu chválit Pána!“.
Je to proto, že překonala svou bolest a našla svou sílu v Bohu?

Každá životní situace nepřemůže Boží dobrotu.
Prožívané zlo je tak cestou k Bohu.

Ráchel

aneb ke kráse přidej pokoru

Ráchel umírá v nízkém věku, ačkoliv je milovaná a chtěná svým mužem. Však svou chybou odcizení domácích bůžků a zakrýváním své chyby vstupuje pod duchovní nečistotu.

Ráchel vychází vstříc svému muži. Přesně na čas, přesně na to místo. Aby našel to, co hledá. Ona je vůlí pro jeho život a nebrání tomu.

Krása a oblíbenost má ještě větší lesk v pokoře.