Jeden vedoucí – Duch svatý

Duch svatý byl dán na zem, aby, stejně jako Bůh dříve přebývající v chrámě, přebýval uprostřed nás.

Velice často je odsunováno a opomíjeno toto nastavení od Boha. Náboženský duch chce zabírat místo Ducha svatého.

Duch svatý byl dán jako Vůdce Božího lidu se svou moudrostí, schopností naučit a připomenout Boží slovo. Velice často je Jeho vedení vnímáno jako možná alternativa, ale ne jako příkaz. A přitom Ježíš říká, že kdo by řekl slovo proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno v tomto věku ani v budoucím.
Když takto náboženští lidé odsoudili Ducha v Ježíši, za což jim nebude odpuštěno, a Ježíš nám Ho později dává jako Vůdce našich kroků a Učitele, ani my bychom neměli mít námitky na vedení Duchem svatým.

Duch svatý nám může odkrývat těžce stravitelné věci a může nás vést do obtížných kroků. Duch svatý se málokdy dívá na naše slabosti, ale vyřizuje nám svrchovanou Boží vůli, která nemůže být jiná, jak si často přejeme, protože Bůh zná pravdu a nepřekrucuje ji. Pokud jsme schopni jít do těžkých věcí, kam nás vede, čeká tam vždy ono nepředstavitelné, ono nadpřirozené… to, co se nám ani nesnilo.
Proto Boží slovo je nečekané a překvapující, plné těžkých výzev, protože nejsme schopni vidět dál až za první krok, kde se nám to všechno spojí a pochopíme.

Tak, jako plamen v teplovzdušném balónu zajišťuje stoupání, tak Duch svatý připravuje věci dál a výš, které jsme zatím nikdy neviděli, ani neslyšeli.

Zdá se to v pořádku, ale velice často Ho bereme na lehkou váhu. Ochuzujeme sami sebe, šidíme se. Existuje víc a my to přehlížíme. Nehlídáme své myšlenky,
ani slova, často podkopáváme nevírou to, co On zamýšlí. Tak nevědomky nemusíme být v Boží vůli, protože při výzvě Ducha svatého máme strach. Náboženský duch povstane a učí nás, co si můžeme a nemůžeme dovolit. Mozek se snaží zvážit a změřit nezměřitelné a sám „moudře“ rozhodnout.

Běžný život dokážeme vést sami, máme plány a cíle a za nimi si jdeme. Vedeme a korigujeme svoji cestu. A zvládáme to dobře.
Boží věci ale nemůžeme tímto způsobem posuzovat. V Božích věcech je to o úplné rezignaci a pochopení „nového světa“ o zcela jiných pravidlech.