Od začátku Božího příběhu popsaného v Bibli se jednalo o vztah mezi jedincem a Bohem.
Jak Boží národ začal narůstat, potřeboval zprostředkování Božího vedení. Zprostředkovateli byli často lidé, které si Bůh osobně silně povolal, proroci, vůdci
a knězi. Později si národ vyžádal krále.
Ježíš přichází ukázat na jednotu Ducha, v které jsme všichni jedno spolu navzájem a spolu s Bohem.
Matouš 20:27
Ježíš si je zavolal a řekl jim: ,,Víte, že ti, kdo stojí v čele národů, jim vládnou jako páni a že velmoži jim dávají pociťovat svou moc.
Mezi vámi to tak být nesmí: naopak, ten, kdo se bude mezi vámi chtít stát velikým, bude vašim služebníkem, a ten, kdo bude mezi vámi chtít být první, bude vaším otrokem.
A tak Syn člověka nepřišel, aby se mu sloužilo, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.„
Matouš 23:10
Ani se nenechte nazývat vůdci, neboť váš Vůdce je jeden, Mesiáš.
Ježíš nechtěl, abychom si mezi sebou navzájem dávali pociťovat moc a postavení. Nechtěl, abychom byli vůdci a nadřazenci, kteří se považují za něco víc kvůli svým dovednostem. To dělali náboženští vůdci už za Jeho doby a Ježíš s tím nesouhlasil. Věděl, že to zatvrzuje a zavírá dveře srdce pro Něj, ačkliv na ně klepe. Takoví lidé nedokázali pochopit Ježíšovo slovo, ačkoliv tvrdili, že Boží slovo znají. Považovali se za blízké, ale byli vzdálení. Mysleli si, že jsou občani nebes,
ale byli to stoupenci satanovi. Ježíš k nim nepřichází jako k přátelům, ale neustále je napravuje. Jejich cesta vedoucí na scestí je právě tou cestou vůdců
a vedoucích.
Bez Ježíše Krista by každý povolaný člověk byl nula. Ať už máš jakokoliv funkci v Božím plánu, stále si uvědomuj, že jsi NULA. Ačkoliv tě Bůh vysoce ocenil, sám
v sobě zůstávej pokorný a vědom si, že bez Boha nezmůžeš nic. Své nitro držme na uzdě vědomi si naprosté bezradnosti bez Krista. To, kam nás Bůh staví a jak nás vidí ostatní, je už věc Pánova. Jakmile si to ale vezmeš do rukou a přivlastníš si to, padáš z výšky, v horším případě jsi obětí sleposti pýchy.
Kdybychom neměli vůdce a spoléhali se pouze na Krista, na Jeho vedení a schopnost vést nás, i když není vidět, naše cesta by byla o mnoho přímější. Zamotáváme se do lidských snah a vůlí. A při tom všem nevyužíváme to vybavení, které nám Ježíš zajistil.
Jakmile spadáme do lidských struktur a snažíme se mít „plán našeho podnikání“, ztrácíme nadpřirozenou moc postavenou na obyčejné důvěře Bohu.
Jakmile se začne Duch svatý vytrácet z prostřed dobře vedených činností, snažíme si to vysvětlovat všelijak a voláme k Bohu, aby nás zalil „kapkou rosy“.
Jakmile si volíme vůdce a obdivujeme je, začneme vzhlížet i na sebe jako na adepty lidské slávy.
Ale Bůh se vzdálil až za brány města, Bůh je s těmi, kteří všechno ztratili. Bůh je s lidmi bez hodnoty. Takoví nalézají Božího Ducha. Dává jim schopnost zaměřit se pouze na Boha a mít Ho mezi sebou jako Vůdce.
Ti, kdo všechno ztratili, jsou totiž prázdní od lidských „náplní“ a jsou tím pádem schopni přijmout náplň Boží.
Ti, kdo se nebojí, že to nezvládnou, a neřadí se za lidi oblečené do honosností náboženských funkcí, mají odvahu věřit Bohu a jednoduše Ho následovat krok
za krokem, jak je povede.
Takoví dostávají vybavení od Pána, které dal, aby Jeho lid obstál, onoho Přímluvce, Učitele a Vůdce.
Jan 14:26 Ale Utěšitel, Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás všemu naučí a připomene vám vše, co jsem vám řekl.
Zásadní rozdíl mezi „podnikáním lidským“ a jednotou Ducha, jakou přišel Ježíš nastolit, je vedoucí. Buď vládne hierarchie lidská, nebo Duch svatý plane
bez rozdílu na každém.
Podobné příspěvky
Slyšet Boží hlas v každé situaci
V temnotě
Chřtán náboženství