Pohodový život?

Sníme o ráji a chceme žít nebe na zemi. A přece všude v Bibli čteme o náročnosti života lidí víry.
V každém příběhu Božích lidí v Bibli nacházíme období utrpení a období požehnání.
Často neseme težce období utrpení a ptáme se proč. Často padáme pod tíhou utrpení.
V příbězích Abrahama, Izáka, Jákoba, Josefa a dalších vidíme těžká životní utrpení, ačkoliv tito jsou nazváni Božími lidmi.
Patřilo tedy utrpení k víře v Boha vždycky?
To, co lidé skutečně označují za utrpení, jsou většinou věci lásky, tedy rodinné a vztahové záležitosti.
Bezdětnost, očekávání na manželství, očekávání uzdravení, příchod království a moci, to všechno jsou nejčastější předměty zaslíbení a důvody lidských utrpení.
Abrahamovo očekávání na syna a po té jeho ochota ho obětovat. Izákův děs jako oběti, která to vidí. (Izákovo utrpení byl samotný strach z Boha). Jákobova milovaná manželka, jejíž věno dlouho odpracovával, následovné utrpení z její smrti a ztráty syna, kterého s ní měl. Josefovo utrpení v podobě ztráty životních let ve vězení. Ad.
V době utrpení hledáme pomoc u Boha, budujeme svůj vztah s Bohem a jsme přirozeně učení věřit Mu, čerpat sílu u Něj. Nacházíme tu nejvyšší lásku,
která by jinak nebyla objevena, pokud bychom nebyli nuceni utrpením z nedostatku rodinné lásky (vztahů s partnerem, dětmi) tuto lásku Boží hledat. Utrpení nás vede na cestu hlubšího vztahu s Bohem a Bůh si toto opravdu nenechá ujít a nikdy nás neochudí o nalezení této lásky v utrpení.
Období utrpení v lidském životě však střídá období požehnání. Míra utrpení nikdy nepřevýší únosnou hranici, i když mnohdy utrpení bývá velmi zničující a sahá
až na dno našich sil.