Zapření Pána

Odmítání jména Ježíše Krista je duševní postoj, který nese mnohá negativa a jedno pozitivum – upřímnost.
Mnozí lidé mluví, ale upřímnost v tom není. Ti, kdo v sobě uchovávají zlo, mají aspoň to pozitivum upřímnosti. Nakolik jsou na tom lépe ti, kdo se k Pánu hlásí,
ale jejich mnohá slova jsou planá? V obou je inklinace zla a povýšení.

Zapření jména Ježíš Kristus je vždy zlem a není možné ho nazvat dobrem. Ale upřímnost je začátkem dobra v srdci. Opakem je zvrácenost, která nese vnitřní zlo
a úlisné rty za štítem dobra.

Každá tečka rozhoduje, každý mini tón mění melodii. Smíření se se zlem je jako přijmout shnilé ovoce do úst a respektovat tu pachuť.
Srdce člověka rozpoznává sebemenší záchvěvy zla, pokud je plně vydané Pánu. Citlivost duše je veliká. Každý dokáže rozpoznat odstíny šedi ve světle. Ale často to zkrátka připustíme.

Bůh nás však volá, abychom v ničem nezapřeli Jeho jméno. Je to obrovský boj, protože zlo je všude a koukol už dávno obestoupil pšenici. Jeden spravedlivý zůstává sám na mnoho nespravedlivých a čeká se, až podlehne. Bůh je ale nadosah a pomáhá každému, kdo má odvahu být upřímný a nezapřít Pána.

Boj za pravdu je stále aktuální pro toho, komu není případ Ježíše Krista lhostejný. K zapření totiž nedochází jenom při jasné otázce, ale i v běžných denních volbách člověka. Každou minutou volíme, zda svým chováním potvrdíme, nebo zůstaneme lhostejní ke svému Pánu.

Pán je zapírán den za dnem a to často právě lidmi, kteří se k Němu „hlásí“. Je to zvrácenost, která navíc pošpiňuje Boží jméno, neboť neseme vizitku věřících
v Ježíše Krista, ale chováme se jinak. Pak díky nám lidé netouží Boha poznat a netuší, že je to vlastní zapření Pána, které je odpuzuje, je to zvrácenost, které jsme dovolili zrazovat Pána a ještě se chlubit svou vírou.

Smířit se s bojem za pravdu a nezapření Pána v prvním kroku přináší zpevnění podobné osvalení těla, v dalším kroku neústupnost podobnou statečné povaze,
a v třetím kroku překvapivě odpočinek uprostřed bitvy. Vybojovat tento boj totiž nestojí tolik sil, stačí jen vědět, co chci, zůstat na tom stát a neuhnout, pak už se zlo podřídí.

Tento boj není boj jen za jméno Ježíš, ale také boj za jméno mé/tvé, dává jasný podpis charakteru a ukazuje směr druhým.