Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí

Velmi rádi používáme tento velmi známý výrok Pána Ježíše Krista, když mluvíme o svobodě, která je určena pro nás, o svobodě, kterou skutečně Ježíš vybojoval na kříži. Citujeme tento výrok a dodáváme: „Ježíš vás vysvobodí!“ A přesto prožíváme v mnohých věcech nesvobodu, pády, trápení. Jak je to možné?
Jak se z toho dostat?

Zvolíme tedy běžnou vyznávací metodu – „věř tomu a vyznávej svobodu v Kristu.“ Začneme tedy ohnivě vyznávat, že jsme svobodní a zjistíme, že to taky nefunguje. Vyznáváme svobodu a prožíváme nesvobodu, útlak. Kde se stala chyba?

Důvody mohou být různé.

– Často bývá chyba v převzatých frázích od různých kazatelů.

– Při povrchním čtení Slova nám mnohé souvislosti uniknou.

– Vytrhování z kontextu nás zpravidla dovede k mylným závěrům.

Pojďme se tedy podívat blíže na to, co nám vlastně Boží Syn říká.

„Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.

Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.“

(Jan 8,31-32)

Zkusme se nad tímto veršem zamyslet odzadu. A nezapomeňme, že každé zaslíbení má zpravidla podmínky, jak následně uvidíme.

1. Tedy jakým způsobem se staneme svobodnými?

No tehdy, když nás vysvobodí Pravda. Tedy Boží Syn, Ježíš. On je tím Vysvoboditelem. Vstal z mrtvých a žije. Ale jak jsme zjistili, znalost této informace nestačí.

2. Za jakých podmínek nás Pravda vysvobodí?

Čteme: Když „poznáme pravdu„. Jinak nás Ježíš nemůže vysvobodit! Osvobozuje poznání. Co to znamená? Musíme Ježíše osobně poznat, uvěřit v Něj.
Uvěřit, že za nás prolil svoji krev na kříži, že jsou nám odpuštěny hříchy, uvěřit, že byl vzkříšen. Ale tomu přece věří všichni křesťané,
a přesto mnozí nežijí ve svobodě.

3. Co tedy ještě?

Jste opravdu mými učedníky! Aha, to vysvobození se týká učedníků. Jsme opravdu učedníky? Svoboda je především pro Kristovy učedníky. Jo, přesně
tak to Ježíš řekl. Ne pro návštěvníky sobotních či nedělních shromáždění, návštěvníky konferencí, chválících a uzdravovacích shromáždění. Svoboda
je pro učedníky! Vidíme, jak každé Kristovo slovo má váhu.

Nyní objevujeme skutečnou podstatu svobody. Zbývá poslední otázka.

4. Jak se stát Kristovými učedníky?

Musím nejprve přečíst celou Bibli? Musím absolvovat stovky vyučování, desítky církevních akcí, navštívit řadu konferencí? Co nám tady Ježíš říká?

Zůstanete-li v mém slovu! To je ono. Zůstat v Kristovu slovu! Jakýkoliv učedník se učí od svého mistra. Sleduje, co mistr říká, co dělá, co mu radí, jak žije… Ježíš říká: „Učte se ode mne…“ Ano, Kristova učedníka zajímá, co Kristus říká, pozoruje jak Kristus jedná. Poslouchá ho ve všem. Staví dům na skále. Čte Kristovo slovo, přemýšlí o Kristově slovu, mluví o Kristově slově, zachovává Kristovo slovo. Ví, že právě Kristovo slovo je to, co musí slyšet všichni lidé. Kristovo slovo je mu nade vše. To je učedník!

Teď rozumíme správnému postupu, teď rozumíme podstatě. Otec nás chce dovézt ke svobodě, a ta je určena pro učedníky. Však řekl apoštolům: „Jděte do celého světa a dělejte mi učedníky.“ I přes Mojžíše Bůh vzkázal faraonovi: „Propusť můj lid, ať mi slouží.“ Izrael nebyl vysvobozen jen proto, že žil v útlaku,
ale především proto, aby sloužit svému Bohu.

Otec neplánoval různé kasty věřících. Nechtěl mít na jedné straně nedělní „obyčejné“ křesťany a na druhé straně VIP „zapálené“ učedníky. Bůh říká všem: „Hledejte mě celým srdcem a naleznete mě.“ Je plně na nás, jestli půjdeme za Mistrem celým srdce, nebo jestli budeme stát druhou nohou ve světě.
Každý tu jsme z nějakého důvodu, máme povolání, máme určitý druh obdarování ke službě Otci.

Takže teď už můžeme rozumět Ježíšově výroku, který můžeme vyjádřit třeba takto:

„Když zůstanete v mém Slovu,

pak jste mými učedníky.

Pak poznáte Pravdu, (tedy mě – Ježíše Krista),

a pak budete žít ve svobodě.“