Fazole

Na poslední evangelizační akci nás přišli podpořit Slováci a při žehnání připomněli také onu „sílu duchovních darů“, které potřebujeme.
Duchovní dar je reálnou pomocí v tomto světě, ačkoliv spadá do duchovního světa.

Možná každý z nás zná pohádku o kouzelné fazoli, která otevřela Jackovi cestu do světa „nad“.
Je často náš život také tak vnímán, jako bychom procházeli pohádkou, kde musíme „bojovat“ za konečné dobro, přesně jako v této pohádce?
Že i ten, kdo je chudý, může dojít bohatství?
Že i ten, kdo je opuštěný a neoblíbený, dochází významného místa?
A počítá se statečnost, upřímnost, chudoba a bída, které jsou výhodou, pro toho, kdo má přímé a silné srdce. Spravedlnost si na trůn dosadí právě jeho.
Ne ty namyšlené a povýšené.

Čím se zasloužil za to, že se fazole ocitla zrovna v jeho rukách?

Mluvím tady o duchovních darech a používám fazoli jako maskota v této oblasti.

Duchovní dary také nejdřív padají do naší ruky následkem toho, kým jsme a kým je náš Bůh.
Přijdou nám něčím zvláštní, když si je v ruce prohlížíme, jeví se obyčejně, ale uvnitř skrývají velkou sílu.
Necháváme je zapadnout do zeminy naší osobnosti a zálivkou a sluncem pečujeme o jejich růst.
Nečekaně naberou velkou rychlost ve vývinu a obrovskou sílou se rozvíjí. V první chvíli nás překvapí výška rostliny, která z nich vyrostla.
Statečnost a síla lidského srdce způsobí, že se nám nezatočí hlava, když se podíváme nahoru.
V chvíli útoku nepřátel nám přijde normální, ba přímo naprosto skvělé, že tu ta fazole stojí, a že po ní můžeme utéct pryč před nepřáteli.
Duchovní dar zvedá do nebeských oblastí, jsou to nádherná a mocná orlí křídla, když se zemí nese dusot pronásledovatelů.
Chvála Bohu za duchovní dary.
Najednou se do té gigantické fazole jsme schopni zamilovat, když tak pevně drží a dá se po ní uprchnout.

Neopovrhujme duchovními dary teď, když jsme v bezpečí, nikdy nevíme, kdy se nám mohou hodit.