Hodnota života

Setmělo se.
Tichý dům žil snad jen díky světlu v zadní místnosti, ktéré bliklo přesně v 18 hodin. To proto, že vstal od stolu a rozsvítil, aby viděl na klávesnici. Pak zase usedl
a dlouho do noci se nehnul ze své židle.
Zatímco hrál, psal, googlil, komentoval příspěvky, nic nekladlo odpor způsobu života, ktery si zvolil.

Hluboce vydechl, zasmál se a zabrblal si pod vousy: „To snad není možný.“ Jeho pohyby rukou ještě zrychlily, jak vstouplo nadšení další informace, která se ho hluboce dotkla. Člověk na „druhé straně“ rychle odepsal. Zpráva blikla před jeho očima. Hlasitě se rozesmál.
Pak vstal a prošel místností do vedlejšího pokoje, aby si postavil vodu na čaj.
Jeho oči spočinuly na krajině za oknem…

Skutečně si tento způsob života plnohodnotně zvolil?
Doba se neptala na to, jakým způsobem chce žít. Popravdě spíš sklouzl k tomu, co bylo zábavnější, jednodušší, příjemnější. Neměl proč jít ven a hledat jiné hodnoty než ty virtuální. Jeho tělo ztěžklo po mnoha hodinách, dnech, týdnech, měsících před obrazovkou. Usoudil, že je lepší nehledat uspokojení v odraze zrcadla. Žil svůj vnitřní svět a zapomínal na ten reálný venku.

Síť lidí žijících svůj virtuální svět je čím dál silnější a nese hlubší dopady na lidské životy.
Do jaké míry je to zahazování svého životního času? Zasloužíme se žít krásu živého života?
Je tento virtuální svět způsobem uzavření se do své omezené reality?

Ponořil čajový sáček do vařící vody a šouravým krokem šel zpátky do místnosti plné prachu, odložených věcí a tiché samoty. Počítač stále věrně svítil. Židle
se zhoupla, jak na ní těžce dosedl. Opřel předloktí o stůl, nadechl se a spustil další level hry. Venku se silně zvedl vítr. Zapískal na hrany okenic.

Zamyslel se někdy nad tím, kam jde? Kam směřuje tichý hráč, který dnem i nocí ztrácí další a další cenné okamžiky jeho života? Kam se ponořila ona péče
o malého chlapce, kam zmizel strach rodičů, když dlouho nepřicházel domů, kde je ona hodnota života, který opatrovali? Nyní jsou minuty jeho života tak lehce zahazovány, ačkoliv byly tak těžce vybojované, když tu ještě chodil jako dítě. Co bylo příčinou jeho změny života? Možná je jí jen změna zodpovědné osoby.
Uvědomil si vůbec, že má zodpovednost za svůj život? Že jen na něm záleží jak ho prožije? Uvědomil si hodnotu svojí duše?