Poslušnost

Je předpokladem úspěchu.
Předchází ji smíření s vlastním předurčením.
Je hlavním prvkem spolupráce s Pánem.

Poslušnost překrývá mnoho chyb charakteru. Pokud jsme připraveni jít na povel, nemusíme být dokonalí. Pán počítá s našimi možnostmi, přesně ví, co můžeme.
V poslušnosti nepropočítáváme možnosti a nehledíme na nedostatky. Přecházíme vlastní nedostatky, okolnosti a respektujeme Boží plán.

Pro poslušnost musíme dobře slyšet Boží hlas. Jak můžeme poslechnout, když neznáme příkaz. Nesmí se však nikdy stát tento problém – pokud hlas uslyšíme, nesmíme ho neuposlechnout. Slyšet Boží hlas znamená být připraven okamžitě jít v poslušnosti do všeho, co vyžaduje.

Podmínkou pro slyšení Božího hlasu je vlastní připravenost podle něj jednat. Věrnost vyžaduje jít i tam, kam se nám nechce, přijmout cizí vůli za vlastní a nechat se vést do míst, které neznáme a to i tehdy, kdy nám to nedává smysl.

Překonání vlastní vůle nás dělá podřízenými. Učí nás nést vlastní břemeno, přijmout své předurčení. Je doprovázeno slabostí, v které se však projevuje Boží síla. Pánovo vedení, směr a plán, kterým nás vede, je přirozeně víc než obyčejná lidská cesta životem.