Milovat

Znát Ježíše,
znát toho Boha, který stvořil nespočetné množství hvězd spolu s malou modrou planetou,
znamená
milovat.

Znát Toho, který tolik miluje, znamená nemoct jinak, než milovat.
Hluboké poznání Toho, který tolik miluje, zahrnuje tu skutečnost – stát se láskou.
Milovat Ho znamená být s Ním jedno a to znamená milovat jako miluje On.
V této úplné jednotě je láska nejen naší podstatou, ale i celým životem.

Jeho vzdechy lásky jsou slyšet v celém stvoření pro toho, kdo je s Ním jedno.
V hluboké lásce naprosto milován nerozpoznáváš rozdíl mezi Ním a tebou, Jeho láska vane skrze tebe. On je počátkem, přišel nám dát život v plnosti.
V lásce naprosto poznán a přijat.

Zná vše, za co ses kdy styděl, Jemu se to líbí. Ví, v čem tě označili jako nedostatečného, to ovšem není názor Boha. Přijímá tě a bere do náruče, dotýká se všeho,
čím ostatní pohrdli. Absolutně tě přijímá jako své stvoření dokonalé pro Něj jako Otce, který pro své dítě dýchá.

Moře, déšť, vítr, tráva, slunce ti to dosvědčí.
Všichni ostatní nebudou moct mluvit a jednat jinak, než o čem svědčí tvá láska k Němu.
Všechno slyší tvá slova, podtext lásky v nich se ti vrací jako bumerang.

Jestli Bůh není, na místě bouchnu jako atomová reakce ve zlomku vteřiny láskou k Němu.
Jestliže Ježíš na kříži zůstal na zlomek vteřiny sám bez Otce, vím, že zemřel na smutek.
Láskou k Bohu se roztékám, nemohu bez Něj dýchat…

… však střeží, denně dává potravu, bez Něj se v o pár stupňů chladu celá země stává místem smrti.
… střeží život, zná naši křehkost.
… miluje a nechává nás Ho urážet, zná, že si zkrátka jen neumíme představit, kým On je.

Nemáme ani tušení o Jeho lásce, ani tušení o Něm, On poručí a moře bude plnit na slovo,
co On bude chtít vyřídit lidem.
Posílá denně vzkazy těm, na které nezapomíná, lidem, jako by nebyli tak nicotní,
ale Jeho jedinou láskou.
Stvořeni z lásky a pro lásku.

Chodíš se svěšenou hlavou, jak to, že netušíš o nádheře tvých dní? Jak to?

Bůh mluví, to jen my někdy neslyšíme.
Bůh, dřív než přijde problém, dává východisko, to jen my netušíme o Jeho péči.
Bůh zaopatřuje vše jako skvělý táta, zatímco si o kus dál hraješ se svou oblíbenou hračkou.

Všechno ti vyřídí Jeho vzkaz, vítr zašeptá, ohlédneš se a nikoho nevidíš,
když zavřeš oči, víš, že „stojí“ za tebou.

Jestli Bůh není, tak ve zlomku vteřiny bouchnu láskou, kterou s Ním mám.
Nelze ani vyslovit, neexistuje ono „není“, každý se s Ním setká.
Láska je důkazem, nevíra lidí mě zabíjí.
Když slovo pravdy ve mě žije, tak světlo letí svou obrovskou rychlostí a jeho opak ani nejde vyslovit. Protože neexistuje. V Jeho nepřístupném světle exploduje
dřív než vznikne myšlenka, ba slovo negace.

Všechno bude šeptat tvé jméno, uslyšíš ho a uvidíš, stejně jako se každou sekundou opět a opět odevzdáváš do Jeho něžné náruče, jako oběť na oltář.
V hluboké lásce a odevzdání, zcela dobrovolně, z lásky k Němu a touhy po Něm.
Každý nový dech je tvým svědkem.
To, co považuješ za standard, je zázrakem ve spojení s Ním a ve vědomí o Jeho svatosti.
Tato oběť není nucená, jinak na místě shnije. Tato oběť je květem tvého života.
Je tím, pro co žiješ. Dáváš za ní celý svůj život. Dýcháš pro ní.
Máš výsadu nadechnout se života, výměnou za Ježíšovu smrt.
Jeho poslední dech ti vdechl život.
V molekulách toho výdechu jsou vepsaná všechna jména lidí, které tolik miluje.
I tvé jméno zašeptal.
Vydechl a ty ses nadechl.
Zemřel, abys ožil.
Neříkej, že nevíš, co je láska. Neříkej, že Bůh není. Zemřel za tebe. Z lásky vydechl naposled.
Abys mohl žít.
Neznáme tak dobře prospast a hloubku ohnivého jezera, nevíme tak dobře, jak to bolí.
V posledním zavření Jeho víček byla i touha, abys tam nemusel být.
Nemáme ani tušení o hloubce propasti bez dna.
Jsme slepí a zranitelní.
Nevíme a jsme neochotní se zamyslet.
A přece za nás šel na smrt, stejně to vzal – i s naší nevědomostí, vzal to na sebe.

Ježíš zná realitu, pravdu a skutečnost, v které ve zlomku vteřiny nic nepravdivého neobstojí. Ježíš dává důkaz svým činem.
Ježíš neumíral jen tak, On umíral, protože realitu znal.
A věděl, jak moc záleží na skutcích.
Bez Jeho skutku bychom byli ztracení.

Ježíš zná realitu o tobě, neuráží, nesnižuje, ani na zlomek vteřiny to v Něm neexistuje.
Tma se Ho ani nedotýká, On je světlem.
Ježíš zná tvou neznalost a zranitelnost, proto se o vše postaral, ví, že zkrátka jen neznáš Jeho lásku na to, aby ses mohl plnohodnotně rozhodnout.
Proto vše zajistil, proto Mu nevadí urážky, nikdy nepřestane milovat, jako světlo, které nepřestane svítit, a až se staneš i ty světlem, pochopíš to.

Nebuď už dál tmou, na jejímž konci vše zaniká jako propast beze dna.